Měkký, hebký merlot

Tohle rubínové až tmavě granátové víno, jemně vonící přezrálým černým rybízem, se vám bude pít lehce a příjemně. Nemáte-li rádi tříslovitá červená vína, protože jsou chuťově složitá, toto si díky jeho vláčnosti určitě oblíbíte.

Merlot vznikl ve Francii a geneticky je blízký odrůdě Cabernet Franc. Na rozdíl od cabernetů ale nemá tolik kořeněný projev.

Svůj název získal nejspíš od ptáka kosa (francouzsky merle), který rád ozobává malé bobule z velkých hroznů merlotu ve vinicích. Tato odrůda dozrává v Bordeaux dřív než cabernet sauvignon, bobule dříve modrají, a tak jsou pro kosa velkým lákadlem.

Merlot se velmi často používá do směsí vín, nejčastěji je mu partnerem právě už zmiňovaný cabernet sauvignon. Vína z merlotu samotného bývají většinou příjemně hebká, ovocná, s nepříliš agresivní tříslovinou a svou měkkostí mírní tvrdé projevy cabernetů a také urychlují připravenost vín ke konzumaci.

Bílé víno z červených hroznů

V České republice se merlot pěstuje poměrně krátce, do Státní odrůdové knihy byl zařazen až v roce 2001, i když byl u nás vysazen o něco dřív. Tato odrůda vyžaduje dost slunečního svitu a tepla, takže ne každý rok se moravským vinařům podaří vyrobit dobrá vína. Nicméně někteří s touto odrůdou každoročně experimentují a snaží se vyrobit vína co nejvyšší kvality.

Poměrně moderním, přesto nejlepším přístupem k merlotu je ve špatných ročnících výroba takzvaných klaretů. Jde o bílé víno vyrobené z modré odrůdy. Ano, je to tak, i z modrých hroznů se dá vyrábět bílé víno. Pokud nenecháte slupky z bobulí ve styku s moštem, pak je výsledná šťáva téměř čirá a lze z ní vyrábět bílá vína, byť někdy s lehce narůžovělým odstínem. Výsledná vína jsou příjemně pitelná, svěží, s velmi nízkou kyselinkou. Běžného konzumenta trochu matou svým ovocným projevem, který nezapře původ v modrých hroznech.

Doma ve Francii

Vraťme se ale zpět do kolébky většiny světových odrůd, do Francie. V regionu Bordeaux, zejména v oblastech St. Émilion a Pomerol, ukazuje tato odrůda celému světu, co dokáže. Tamní vína jsou všeobecně považována za jedna z nejlepších červených vín vůbec. Najdete tu sice celou řadu těch nejdražších, která jsou víceméně na příděl milionářům, ale i spoustu dobrých lahví za rozumnou cenu.

Merlot se v Bordeaux často míchá, a to nejen se zmíněným cabernetem sauvignon, ale také s cabernetem franc; občas se ve výsledné směsi objeví i trocha odrůdy Petit Verdot. Díky mnohem lepším podmínkám než u nás, hlavně slunci a dostatku tepla, se merlotu pravidelně daří dosahovat vysoké kvality a vyzrálosti hroznů. Konečná vína jsou potom příjemně plná, hřejivá, s hravou ovocností, jež postupem času přechází do tónů lanýžů, tabákového listí, někdy také kávy a čokolády.

Na rozdíl od vín z Moravy mohou vína z Bordeaux vyzrávat hodně dlouho. Ta nejlepší je vhodné si vychutnat v dobrých ročnících až po několika desítkách let strávených ve vašem sklepě, protože v době ideální vyzrálosti jsou tato vína už dávno beznadějně vyprodána.

Merlot se hojně pěstuje rovněž v Itálii, kde se na rozdíl od Francie většinou nemíchá, a tak jsou vína odrůdově čistá. Zejména sever země produkuje z této odrůdy příjemná, svěží a ovocná vína. Nejsou příliš těžká, a proto je Italové většinou podávají k drůbežímu masu nebo těstovinám.

S merlotem se setkáte v menší míře také ve Španělsku, kde jej povětšinou využívají jako jedno z více vín ve směsích. Dost dobře se tato odrůda ujala za oceánem. Zejména v Kalifornii, Austrálii a Jihoafrické republice se vyrábějí velmi tělnatá, robustní, hřejivá a poněkud víc alkoholická vína, která ale bohužel kvůli přespříliš vyzrálým hroznům nejsou určena k dlouhodobé archivaci. Vínům z takových hroznů totiž chybí kyselina, která je pro delší životnost vína nepostradatelná.

Častým způsobem zpracování vína v těchto zemích je použití dubových sudů, jež propůjčují merlotu příjemný nádech vanilky a někdy také jemnou kouřovitost, přenášející se do vín z vypálených sudů.

A jak se merlot snese s jídlem? Lehká a svěží vína se hodí spíš k drůbeži nebo výraznějším těstovinám, klarety můžete dobře kombinovat s letními saláty či jako doprovod lehčích nekořeněných předkrmů. Vína z robustnějším a plnějším projevem si naopak klidně dejte k tmavým masům nebo ke zvěřině. Máte-li rádi sýry, pak je volte podle plnosti vína. Čím výraznější víno, tím zralejší sýr, ideálně s bílou plísní na povrchu.

reklama:

Tip autora

Aleš Pokorný
hlavní Someliér restaurace Monarch, řádný člen asociace someliérů ČR

Cielo e terra
Merlot 2007 IGT
Italský zástupce odrůdy Merlot z Benátska příjemně voní červeným zahradním ovocem. V chuti je hladké, ovocné, s živější tříslovinou. V gastronomii se hodí k těstovinám či drůbeži.
Cena: 185 Kč

vinařství Vladimír Tetur
Merlot, pozdní sběr 2007
Ve víně rozpoznáte vůni brusinek, červeného rybízu. V chuti je plné, hladké, s jemnou tříslovinou. Podávejte k masu a tučnějším těstovinám.
Cena: 205 Kč

ChÂteAu Beaumont
ChÂteau Beaumont 2004 Cru Bourgeois
Ve vůni tmavé lesní ovoce, stopy koření a lehký nádech vanilky. V chuti je plné, s nádechem kávy a tabáku. Ladí s tmavými masy, zvěřinou i sýry s bílou plísní.
Cena: 590 Kč

Cosentino Winery
Merlot reserve 2001
Vůně koření, sušeného ovoce až marmelády. V chuti plné, hřejivé, s projevem čokolády, mírně kouřová koncovka, velmi dlouhé v závěru. Hodí se k tmavým masům, zvěřině.
Cena: 825 Kč

Zdroj: www.ihned.cz

reklama:

zpět  tisk  

Autor: Aleš Pokorný
24.02.2010 - 08:17:48