České víno všeobecně

České víno nebylo donedávna moc známé v zahraničí. Situace se v poslední době radikálně změnila. Důkazem je i řada ocenění, které čeští vinaři získávají nejenom na tuzemských výstavách a soutěžích. Nedávno dokonce dosáhli nebývalého úspěchu na jedné z nejvíce obsazovaných soutěží vín na světě tzv. AWC Vienna. Česká republika zde byla zastoupena 159 vzorky a 140 z nich získalo některou z medailí nebo diplomů „seal of approval“. Že se nejedná o náhodu, dokazuje i ocenění z letošního Vinofora, odkud si čeští vinaři odnesli tři zlaté a jedenáct stříbrných medailí.

Historie

První vinnou révu nechala na „našem“ území vysadit svatá Ludmila a sice v okolí Mělníka. Konkrétní zmínku nacházíme až v textu od kronikáře Václava Hájka z Libočan, který popisuje událost při křtu Spytihněva, nejstaršího syna českého knížete Bořivoje, z roku 892, kdy se v Čechách popíjelo víno již jako světský nápoj. Ve 14. století dovážel císař Karel IV. sazenice burgundského vína (rulandské) z Francie a Praha se stala „středem“ vinařství. Největší rozmach nastal za vlády Rudolfa II., kdy bylo v Čechách okolo 3500 vinic. Nejvíce se jich nacházelo v okolí Mělníka, Litoměřicích, Mostě, Lounech a samozřejmě v Praze a jejím okolí. Prosperující vinařství na Moravě dokládá listina Karla IV. o zřízení "Nejvyššího perkmistrovského úřadu" v Hustopečích u Brna (v té době největší vinařské město na Moravě). Velkého úpadku v celém zemědělství dochází během Třicetileté války. Vinařství se začíná znovu vzpamatovávat až za vlády Marie Terezie. V roce 1763 přichází do Valtic kněz - řeholník a lékař P. Norbert Adam Boccius (1713 - 1804), který byl zapáleným zahradníkem, ale především vinařem. Díky jeho záslužné činnosti vznikla po roce 1800 rozsáhlá sbírka domácích i zahraničních odrůd kulturních rostlin, včetně početné sbírky odrůd révy vinné. O významu šlechtění révy vinné bylo poprvé prezentováno na poradě Ministerstva zemědělství 12. dubna 1923. Jedním z návrhů, který padl, bylo i zřízení šlechtitelské stanice. K velkému vzestupu vinařství dochází po druhé světové válce. Za období od roku 1945 bylo na našich šlechtitelských pracovištích vyšlechtěno 8 původních odrůd révy vinné, 57 odrůdových klonů a v ověřovacích zkouškách je testováno 18 novošlechtění. V roce 1970 byla u nás povolena a uznána první původní odrůda "Veritas" ze šlechtitelské stanice Znojmo. Během socialistické éry došlo v Československu k uniformitě vyráběných vín. Důvodem byla snaha o co největší sklizeň, často na úkor vyzrálosti hroznů. Hrozny se sice vykupovaly i podle cukernatosti, ale zpracovávaly se dohromady, a to mnohdy bez ohledu na odrůdu. K doslazování se používal řepný cukr a nerozlišovalo se mezi doslazovaným vínem a vínem z přirozeně vyzrálých hroznů. K zvratu došlo v roce 1989, kdy se otevřely brány globálního trhu, a začala se českým vinařům vytvářet konkurence v podobě zahraničních vinařských produktů. O šest let později vstoupila v platnost nová legislativa inspirovaná německým a rakouským modelem. Byly vytvořeny nové kategorie vín: jakostní víno, jakostní víno s přívlastkem,…

České vinařství a Evropská unie

České vinařství vstoupilo do EU s úctyhodným počtem 18 600 hektarů vinic. Především díky nově vysázeným vinicím v letech 2001 – 2004, které už začaly rodit, se produkce rok od roku zvyšuje. EU se dlouhodobě potýká s problémem nadprodukce zemědělských produktů a tak se velké množství z nich přepaluje na biolíh. V roce 2007 se také vedly velké spory ohledně nově připravované reformy. Ta měla zakazovat doslazování řepným cukrem. Proti tomuto záměru se postavily především země se severnějším a tudíž chladnějším klimatem včetně České republiky. Tento způsob doslazování má totiž u nás již dlouhodobou tradici. Komise navrhovala změnit tuto situaci a řepný cukr nahradit vinným moštem, který se používá v jižní Evropě. Nakonec k tomuto kroku nedošlo. Hrozila totiž „válka“ mezi severem a jihem Evropy. Státy jižní Evropy si již několik let brání svou nadprodukci vína, která svými nízkými cenami v důsledku nadměrných dotací, vytlačují z trhu kvalitní vína z ostatních členských států. Pokud by došlo k obávanému kroku a státy jako: Německo, Česká republika, Slovensko,… musely používat metodu doslazování vinným moštem, znamenalo by to zdražení produkce vína, což by se nepochybně odrazilo i v ceně.

Reforma byla nakonec schválena 29. dubna 2008. Jedním z důvodů bylo také nutné zvýšení konkurenceschopnosti vínům z Jižní Ameriky, Spojených států nebo Austrálie. Česká republika by si měla polepšit a to v oblasti dotací, které budou určeny na rekonstrukci vinic. Příští rok by to mělo být proti původně plánovaným 1,6 milionu eur (asi 40 milionů korun) celkem tři miliony eur (75 milionů korun). Od roku 2015 by se dotace měly zvýšit až na 5,2 milionu eur (zhruba 130 milionů korun). Bod o doslazování řepným cukrem také zcela nevymizel. V reformě je zcela přesně stanovena maximální míra doslazení cukrem i moštem. Pokud by země, kde nejsou tak příznivé klimatické podmínky, chtěly doslazovat více, musely by požádat evropskou komisi o výjimku.

zpět  tisk  

Autor: Veronika Horáková
21.11.2008 - 10:46:17