Víno z druhé strany zeměkoule

Francouzskou Polynésii, toto zámořské území Francie, kterému se podle hlavního ostrova někdy nesprávně říká Tahiti, tvoří řada souostroví roztroušená uprostřed Tichého oceánu. Nejblíže odtud je Nový Zéland - nějakých šest hodin letu. Z Prahy se sem letí čistého času hodin 21. I v tomto pozemském ráji mezi rovníkem a obratníkem Kozoroha pěstují víno.

Znalec vína by očekával, že v tropických končinách Francouzské Polynésie budou vinice někde vysoko na svazích vyhaslých sopek, díky kterým souostroví vzniklo. Nejvyšší z nich, Mount Orohena na Tahiti, má úctyhodných 2 241 metrů nad mořem. Opak je však pravdou. Jediná vinice souostroví leží na atolu Rangiroa na plochém ostrůvku v nadmořské výšce nějakých dvou metrů.

Rangiroa je součástí souostroví Tuamotu, slabou hodinku letu z hlavního ostrova Tahiti. Je to obrovský prstenec korálových ostrůvků obklopujících největší lagunu Tichého oceánu. V té chybí kužel sopky. Laguna je dlouhá asi 80 kilometrů a široká přes 30 kilometrů. Na ostrůvcích kolem ní žijí asi dva tisíce obyvatel.

Ve vesničce Avatoru zřídil na přelomu tisíciletí Francouz Dominique Auroy, který pobývá na ostrovech už 35 let, vinařství a na sousedním neobydleném ostrůvku založil vinici. Půdu pro ni si od domorodců pronajal na 99 let.

Pokusy o pěstování révy vinné však mají ve Francouzské Polynésii delší historii. Stejně jako všude na světě, kam se z Evropy šířilo křesťanství, i zde si mniši zakládali vinohrádky, aby měli víno pro sebe i církevní účely. Moc se jim nedařilo, a tak se víno vozilo a vozí především z Francie. Na trhu jsou však také vína z Nového Zélandu, Austrálie, Severní i Jižní Ameriky.

Palmy do kompostu

O vinici na korálovém ostrůvku, širokém zhruba 500 metrů a dlouhém deset kilometrů, se stará Sébastien Thépenier, mladý francouzský enolog, který před odletem na Tahiti sbíral zkušenosti ve všech významných vinařských regionech Francie.

Vinici založili na korálovém podloží. Jiné tu prostě není a i štěrk na cestách je z korálů. Museli napřed vykácet kokosové palmy, které však nepřišly vniveč. Rozdrtili je a udělali z nich kompost, který dodává vinici potřebné živiny. Pro výsadbu dovezli sazenice z Francie. Zvolili modrou odrůdu Carignan, která je populární také ve Španělsku a Itálii. Kupodivu z ní však nedělají červené víno, ale většinou bílé, které po vykvašení v ocelových tancích zraje v klimatizované hale v barikových dubových sudech. Jako doplněk pro přípravu sladších aromatických vín, podobných naší kategorii výběr z hroznů či pozdní sběr, mají ve vinici vysazenou odrůdu Muscat de Hambourg. Ta je známá především v Itálii, ale také v Rumunsku a Řecku.

Nejzajímavější je zdejší sklizeň. Vinobraní mají dvakrát ročně, protože réva vinná zde nemá vegetační klid. Teplota je tu po celý rok totiž kolem 30 °C. A protože vegetační období u révy je čtyři až pět měsíců, hrozny na stále zelených keřích uzrávají dvakrát za rok. Aby vinice dobře rodila, musejí ji stříhat ještě zelenou.
Sklizené hrozny odvážejí lodí, protože jiné spojení s vinařstvím není. Hrozny potom okamžitě lisují. Ochutnal jsem burčák i mladá vína a byla dle mého názoru krásně svěží a lepší než vyzrálá z dubových sudů. Originální vinici na korálovém atolu uprostřed Tichého oceánu chtějí její zakladatelé postupně rozšířit z dnešních deseti na dvacet hektarů.    n

Ochutnávka

Tahiti 2006
Blanc sec elevé en fut de chene
Výrobce: Domaine Dominique Auroy
Atol de Rangiroa
Vin de Polynésie Francaise

Charakteristika: víno zlatavé barvy připravené z modré odrůdy Carignan. První vzorek, který získal ocenění v zahraničí - stříbrnou medaili na pařížském veletrhu Vinalles International 2008. V chuti plné, komplexní a vyzrálé, s výraznými oxidativními podtóny získanými zráním v bariku.

Zdroj: www.ihned.cz

reklama:

zpět  tisk  

Autor: Libor Ševčík
14.01.2009 - 09:18:43