GastroTrend

GastroTrend - odborný portál pro gastronomii
Dnes je 19.03.2024, svátek má Josef
GastroTrend

banner

 

RUBRIKY/ČLÁNKY » KÁVA, ČAJ

Soumrak čajoven v Čechách

 

 

V českých čajovnách se už netísní hlava na hlavě tak jako v devadesátých letech, Češi však čaj pít nepřestali. Spíš naopak. Za ty roky se z nich stali znalci, kteří dávají přednost kvalitním čajům. A často si je vaří sami doma.

ilustracni foto


Michalská ulice patří k těm klidnějším v centru Prahy. Ve dvoře za starými vraty, poblíž oblíbené vinárny Blatnička, mizí ruch města úplně. Do tmy tu září malá přízemní okna, na dlažbě leží srovnané dříví. Čajovna U zlatého kohouta, píše se na ceduli vedle dveří. Za nimi - silná vůně kořeněného mléčného čaje Masala, který pijí indičtí jogíni.


Čajovnu tvoří jen tři malé, útulné místnosti s klenutými stropy, vybavené starým, omšelým nábytkem. Některé kusy musí být ještě předválečné, stejně jako obrazy na zdech. V jedné místnosti hoří v kamenném krbu oheň, jenž posiluje zvláštní pocit veřejné domáckosti.


"Nabízíme návštěvníkům oázu klidu od hektického velkoměsta všude kolem," říká čajovník a spolumajitel Karel Tupý. Pití čaje přišel na chuť ještě za minulého režimu. Jezdil ho nakupovat do zahraničí, protože zelený čaj nebo jiné kvalitnější druhy se tehdy do Čech vůbec nedovážely. Pár let po revoluci hledal Karel Tupý prostor pro čajovnu. "Jednou jsem s kamarádem popíjel na stojáka víno vedle v Blatničce a přes výlohu jsem zahlédl ceduli, že se naproti ve dvoře nabízejí nebytové prostory k pronájmu. Byly hodně zdevastované, ale klidný dvůr v samém centru se nám líbil." Na jaře 1995 otevřeli a čajovna se rychle zavedla. "Ani jsme nepotřebovali reklamu. Stačilo, že se to rozkřiklo mezi přáteli a známými."


Zčajovaná země


Tehdy se ještě daly pražské čajovny spočítat na prstech jedné ruky. Pivnímu národu však kupodivu postupem doby kvalitní čaje zachutnaly a na světě byl nový gastronomický fenomén. Dnes je u nás několik stovek čajoven, prakticky v každém větším městě ji mají. Okolo 40 čajoven pak najdete v samotné Praze. Čajovny vznikají a zanikají, přesný počet nelze nikdy zjistit. Česká čajová kultura svého času expandovala i do zahraničí. Franšízová síť Dobrých čajoven pronikla do USA, kde otevřela čtyři provozovny. Nazvali je Dobra tea.


Právě Spolek milců čaje, který otevřel první Dobrou čajovnu na pražském Václavském náměstí v roce 1993, má na českém čajovém boomu hlavní zásluhu. Nejenže začali vozit kvalitní čaje "direktně" přímo z Asie, ale k ušlechtilému nápoji ještě návštěvníkům přidali další hodnotu, prostředí v asijsky klidném, meditativním stylu.


Na samém začátku to však byla sázka do loterie. "Třeba byla objednána zásilka drahého čaje. Když dorazila z Hamburku a my jsme bednu v čajovně otevírali, všichni se nad ní sešli a báli se, jestli to vůbec prodáme," vzpomíná David Grešák, který se v byznysu s čajem pohybuje už osmnáct let. Tu cizokrajnou zásilku tehdy celou prodali.


V Dobré čajovně začal David Grešák pracovat zcela náhodou, když jako student dějin filmu a divadla hledal nějakou brigádu. "Co je to čajovna, jsem tenkrát vůbec nevěděl," říká. Svou diplomovou práci o prvních milovnících v českém předválečném filmu už ale nedopsal. Deset let vařil čaje na Václavském náměstí, nyní je prodává v designovém obchodě AMANA v pražské Školské ulici.


Čím si ho čajová kultura získala? "Prostě se to setkalo. Vyhovovalo mi prostředí i čaj, protože jsem tíhl k introspekci. V čajovně se dobře soustředí člověk sám na sebe."
Méně Asie, prosím...


Dobrá čajovna nemusí každému vyhovovat. U malých stolků se příliš pohodlně nesedí a také meditativní prostředí, kde při větším ruchu buší obsluha do gongu, aby zjednala klid, může Evropan vnímat jako poněkud rigidní.


Po úspěchu Dobré čajovny však začaly vznikat další podniky, které asijský kulturní rámec tolik neuplatňovaly. Jejich majitelé si je vytvořili k obrazu svému. V takových čajovnách se z reproduktorů line spíše Miles Davis či elektronika než indická hudba. Hlasitější zábavu také nikdo neomezuje. Aby se některé čajovny vůbec uživily, nabízejí dnes i alkoholické nápoje a vodní dýmku.


Čajovna U zlatého kohouta odráží retromódu interiérů s nábytkem "po babičce", která byla začátkem devadesátých let populární i v pražských kavárnách. Ty časem zmodernizovaly. Ale u Kohouta se zřejmě drží pravidla vídeňských kavárníků, že se opotřebované vybavení s patinou nemění, protože samo o sobě představuje kulturní hodnotu. Turistům a nekonformním štamgastům se líbí. Jenže dnes už starý nábytek nemusí k vytvoření toho správného kouzla, jež přitahuje zákazníky, stačit.


Čajoven je dnes v Praze hodně, až je "přečajováno", navíc jim vyrostla kofeinová konkurence v podobě nových atraktivních kaváren. Proto u Kohouta zaznamenali po roce 2007 pokles obratu až na hranici rentability a budoucnost je nejistá. Návštěva čajovny přitom není nijak drahá záliba. Půllitrová konvička levnějších čajů stojí mezi 50 a 60 korunami, střední třída čajů na více nálevů přijde na 80 korun. Nejdražší japonské čaje stojí přes stokorunu. V podobných relacích se pohybují ceny i jinde a všude vám budou tvrdit, že jejich čaje jsou ty nejlepší.


Čajovna s vyhlídkou


Pokles obratu v krizových letech 2009 až 2010 pocítila i Čajovna ve věži na pražské Letné. Podle čajovníka Pavla Ernsta se ale pomalu vrací na předkrizová čísla a do budoucnosti hledí bez obav. I přes rostoucí konkurenci a slábnoucí kupní sílu. Čaj je podle něj vysoce konkurenční produkt: "Nabízí mnohem větší variabilitu chutí a vůní než třeba káva. U čaje si může člověk zameditovat, dostat se do sebe. Výborně se hodí k rozmluvě, protože společné pití čaje lidi spojuje."


Čajovna láká zákazníky na unikátní prostředí novorenesanční vodárenské věže z roku 1880. Ekonomice provozu zase pomáhá, že tady nemusí platit nájem, protože čajovnu provozuje Dům dětí a mládeže Prahy 7 ve svých prostorách. Proto žádný alkohol, žádná vodní dýmka. "Matky s dětmi, studenti pracující na noteboocích, mladí lidé..." vypočítává čajovník Ernst nejčastější návštěvníky. Západní cizinci jsou ve věži na Letné poněkud překvapeni, že se musí po vyšlapání tolika schodů ještě zout. Vždyť to nedělají ani doma. "Většina čajoven má nějakou zónu, třeba pódium, kde se návštěvníci zouvají. U nás to kvůli kobercům musí udělat už u vchodu," vysvětluje Ernst. Čajovnu navštěvoval nejprve jako host. Klidné prostředí mu sedlo natolik, že tu začal před pěti lety pracovat.


Kanceláře s vůní čaje


V Praze 7 mají ještě jeden unikát. Firemní čajovnu. V 11. patře kancelářského věžáku Lighthouse Tower ji pro své zaměstnance provozuje společnost LMC, která stojí za internetovými portály Jobs.cz a Práce.cz. Firemní čajovna je malá místnost se třemi stoly a sochou Buddhy, kde nikdo moc nevysedává. Lidé si tady spíš nechají uvařit čaj a popíjejí ho během práce u počítače. "Zakladatel a bývalý majitel Libor Malý byl přesvědčený, že když lidé mají podávat stoprocentní výkon, musí energii někde obnovovat, doplňovat. Kvalitní čaj je určitý typ benefitu," vysvětluje Veronika Špachtová, vedoucí personálního oddělení. Zaměstnanci LMC se "dopují" též tradičnějšími českými způsoby - kávou a dorty. Všechno je samozřejmě fair trade a bio, kanceláře jsou zařízeny podle principů feng-šuej. "Dobrá péče o zaměstnance je konkurenční výhodou a také jedním z důvodů, proč nás koupila finská mediální skupina Alma Media. Čajový lístek budeme překládat také do finštiny," dodává Špachtová.


Pro 220 zaměstnanců připravuje firemní čajovník Pavel Haidl 80 až 100 čajů denně. Nejčastěji si objednávají jasmínový. "Vaříme poctivý, pravý jasmín. V některých čajovnách připravují čaje, které jsou jasmínem pouze navoněné, nasprejované. To se u nás nemůže stát." Pavel Haidl je rád, když se někdo "propije" k opravdu kvalitním čajům. "V běžné čajovně by si lidé třeba rádi dali nějaký lepší čaj, ale kvůli stavu své peněženky si to nemohou dovolit. Tady mohou pít, na co mají chuť, čaj je pro ně zdarma. Podívejte, tady máme třeba unikátní čaj Himalayan Shangri-la z nadmořské výšky 1500 metrů. Bylo ho vyrobeno jen 20 kg. Dáte si?"


Cena odpovídá kvalitě. Dobré čaje se ve velkoobchodě prodávají za 2500 až 4000 Kč za kilo, špičkové za 16 000 až 20 000 Kč. Na jednu konvičku čaje je třeba 6 až 10 gramů čaje a snese několik nálevů. I při takhle vysokých cenách je pití kvalitního čaje stále levnější než pití kvalitního vína - zážitek v hlavě neméně intenzivní.


Boom skončil, čaj se pije dál


V českých čajovnách se už netísní hlava na hlavě jako ještě před pár lety. Čajovny obvykle navštěvovali méně bohatí, alternativní lidé, kteří si to však dnes už nemohou dovolit. Podle Davida Grešáka chodí méně lidí i proto, že se sami naučili vařit kvalitní čaje a teď si je dělají doma: "O čajovny se mírně bojím, o čajový obchod strach nemám. Dobrý čaj se prodává sám. Ani za krize nám neklesal v tomto směru obrat."


V Dobré čajovně na Václavském náměstí, kde český čajový fenomén začal, si ale těžkou hlavu nedělají. "Máme výborný koncept i místo, někdy k nám zavítá několik desítek nových lidí denně," říká čajovník Antonín Hlávka, který pamatuje samotné začátky české čajové kultury. Jeho tři kolegové postávají za pultem, baví se se zákazníky, váží čaje. Každý den tady připraví 100 až 200 konviček, záleží na sezoně. Špinavé, zaplivané Václavské náměstí vytváří až brutální kontrast k poklidnému prostředí čajovny se sochou Buddhy na dvoře. Návštěvníci této oázy se zdají být vyrovnanější než lidé venku a také život sám se v tomto harmonickém prostředí najednou jeví jako docela snesitelný. Což teprve, když se hrdlem prolije nějaký výborný Pu-erh...


Čajová cesta podle Aleše Juřiny


Zakladatel sítě Dobrých čajoven Aleš Juřina říká, že ke kvalitnímu čaji se člověk musí propít. Pro začátečníky nabízí cestu chutí, která má tři postupné kroky.


1. krok: Tuareg - nápoj připravený ze směsi zeleného čaje a marocké máty. Připravuje se obvykle ze Zhu Cha - zeleného čaje známého také pod jménem Gunpowder. Silný a osvěžující čaj pijí kočovní Tuaregové slazený cukrem.


2. krok: vysokohorský Darjeeling, first flush - indická oblast Darjeeling patří k nejtradičnějším místům, kde se čaj pěstuje. First flush, čili první sklizeň, se tu odehrává na jaře, kdy na čajovnících raší křehké a jemné lístky po období vegetačního klidu. Ve světě čaje je first flush obdobou vinného Beaujolais.


3. krok: nejkvalitnější zelené čaje - například Ji Pin Long Jing, tedy Dračí studna Supreme. Tento vysoce kvalitní čaj bývá někdy nazýván císařský. Jeho nejznámějším obdivovatelem byl císař Čchien-lung. Dnes se tento čaj v Číně podává státním návštěvám.


ilustracni fotoČajová NEJ


Nejdražší čaj na světě je čínský Tie Guan Yin. Dostal jméno po buddhistickém božstvu soucitu, Guanu Yinu. Je to čaj typu Oolong, tedy takový, který je stupněm oxidace lístků někde mezi čajem černým a zeleným.


Čaj je po vodě druhým nejčastějším nápojem, který lidé pijí. Nejvyšší spotřebu čaje na obyvatele mají Spojené arabské emiráty (6,2 kg za rok), následují Irsko a Mauretánie (v obou případech 3,2 kg) a Turecko (2,7 kg).


Nejdivočejší čaj je Lao Shu Bing Cha, který roste na divokých čajovnících. Jsou to stromy, a proto se sklízí ze žebříku. V českých čajovnách jej servírují pod přezdívkou "divočák".


Nejzdravější jsou na čaji flavinoidy - antioxidační látky, které obsahuje. Podporují imunitní systém a ničí volné radikály v těle člověka. Při konzumaci tří a více šálků denně se již během tří týdnů zvýší koncentrace flavinoidů v krvi o čtvrtinu.


Čaj je možno sladit s jídlem stejně jako víno. Nejvhodnější čaj k sýru čedar je kupříkladu Tung Ting Oolong, k pečenému kuřeti čínský Gunpowder, k pizze servírujte Keemun a k zelenině japonskou Senchu.


Foto autor: Na pražské Letné se čaj vaří v unikátním prostředí novorenesanční vodárenské věže z roku 1880.
Dobrá čajovna stála v roce 1993 na počátku českého čajového boomu, který svého času doslova neznal hranic. Franšízová síť Dobrých čajoven pronikla až do USA, kde podnik otevřel čtyři provozovny. Nazvali je Dobra tea.
Čajovna U zlatého kohouta sází na domáckou atmosféru - starý ošoupaný nábytek, útulné místnosti, posezení u krbu.
Pro 220 zaměstnanců firmy LMC připravuje čajovník Pavel Haidl denně 80 až 100 čajových konviček. Nejčastěji si objednávají jasmínový čaj.

 

 

Zdroj: www.ihned.cz

 

 

 

 
zpětzpět  tisktisk  poslat e-mailem

Autor: Günter Bartoš
09.03.2012 - 10:44:05

KÁVA, ČAJ
REKLAMA

banner

Nejčtenější články

18.06.2010 - Španělský hotelový řetězec zbrojí v Česku na další expanzi

NH Hotels otevřel dva hotely v Praze a Olomouci, další ...

12.03.2009 - Dynybyl Hot Cup 2009

V honosném hotelu Art Deco Imperiál, z jehož zdí dýchá ...

05.03.2010 - Se šéfkuchařem u řezníka

Jak vybrat co nejlepší maso, který kus hovězího se bude ...

21.01.2010 - Speciální a neobvyklá piva české provenience

Přes určitý pokles v posledním roce stále platí, že Česká republika ...

12.11.2008 - Čaj

V jedné čínské legendě, Shen Nung, legendární čínský císař seděl ...

všechny nejčtenější články

REKLAMA

GastroTrend na e-mail

Přejete si zdarma zasílat novinky, články či zpravodajství GastroTrendu na Váš e-mail? Vyplňte, prosím, následující údaje.

(zasílání lze kdykoliv odhlásit)


Jméno:
Příjmení:
E-mail:
 
Copyright © 2008 - 2024 LEONN promotion s.r.o. | Publikování obsahu bez písemného souhlasu vydavatele je zakázáno.