Karlovy Vary - Thriller na kolonádě

Krize tvrdě dopadla na západočeské lázně. Jezdí do nich o desítky procent méně hostů než loni. Mezi karlovarskými hoteliéry vypukla cenová válka.

Srolované červené koberce, štosy stolů a židlí, klubka kabelů, lešenářské trubky a dřevěné hranoly připravené pro řemeslníky. V Karlových Varech se ještě nezačalo promítat a už pouhý výčet materiálu, o nějž lze při průchodu hotelem Thermal zakopnout, naznačuje, že v západočeské lázeňské metropoli se chystá velký svátek, tradiční mezinárodní filmový festival.
Letos půjde o 44. ročník a nikdo nepochybuje, že v řadě aspektů bude opět rekordním a světovým. Lesk filmové přehlídce mají dodat hollywoodská jména John Malkovich, Antonio Banderas a jeho žena Melanie Griffithová.
Co se šíře kulturního programu týče, nikdo určitě strádat nebude. Na nezapomenutelné zážitky se ale sotva mohou těšit tvůrci ubytovacího a stravovacího zázemí festivalu, karlovarští hoteliéři. I pro ně bude nadcházející období představovat vrchol sezony, ale deset festivalových dnů je nespasí.

Konec zlatých časů
Už od konce loňského roku pociťuje řada hoteliérů prudký propad zájmu ze strany lázeňských hostů i běžných turistů.
"Já mám od listopadu pokles hostů o 38 procent. Provoz hotelu jsem několik měsíců musel dotovat ze svých úspor. V posledních týdnech došlo sice k oživení, ale ty zlaté časy, jež jsme zažívali v uplynulých čtyřech letech, jsou asi definitivně pryč," s nostalgií glosuje karlovarský podnikatel Michael Kučera, který jako nájemce provozuje dva menší tříhvězdičkové hotely v centru města - hotel Elefant a garni hotel Kučera.
Problém není prý jen v úbytku hostů, ale i v nižších cenách.
"Pokoj, který jsme dříve pronajímali za 50 až 60 eur na noc, teď nabízíme za 35 až 40 eur," uvádí Kučera a dodává, že ve Varech vypukla doslova cenová válka.
"Všichni zlevňovali, i ty nejdražší hotely, přičemž my menší a levnější, kteří jsme se vždycky snažili nabízet méně luxusu a služeb, ovšem za přijatelné ceny, už nemáme kam jít a bojujeme o přežití," tvrdí.
Situace se asi opravdu změnila. Důkazem může být i fakt, že pár dnů před festivalem nebylo vůbec obtížné sehnat ve Varech volný pokoj. V hotelu Palacký týdeníku Ekonom dokonce nabízeli třicetiprocentní "akční" slevu.

Bez balnea jsou vyřízeni
"Pro nás byl nejhorší květen, kdy byl propad tržeb a obsazenosti zhruba čtyřicetiprocentní. Červen už se zdá být daleko lepší, mohli bychom dokonce dosáhnout loňských čísel," uvádí v rozhovoru pro týdeník Ekonom Viliam Sivek, majitel největší české hotelové a gastronomické společnosti EuroAgentur Hotels & Travel. Ta po celé ČR provozuje přes čtyři desítky ubytovacích zařízení.
V Karlových Varech má Sivek pět hotelů, ve všech je v nájmu. Jsou to tříhvězdičkové hotely Jessenius, Esplanade I, Esplanade II, Mozart a čtyřhvězdičkový Derby.
Jak Sivek vysvětluje, na krizi doplácejí nejvíce právě hotely střední kategorie, tříhvězdičkové, zvláště když nejsou součástí řetězců a nemají vlastní balneoprovozy. Z jeho pětky jej má pouze Jessenius.
"Jsme v určité výhodě, že máme incomingovou kancelář. Jakožto velká firma můžeme také dělat vlastní marketing, účastnit se veletrhů cestovního ruchu, což je pro malé hoteliéry nepředstavitelné," vidí své výhody.
Sivek proto zvažuje, že i navzdory krizi využije nabídky některých konkurentů, kteří chtějí podnikání v oboru ukončit. "Máme nyní asi dvě nebo tři takové nabídky," dodává byznysmen, který je znám i jako prezident hokejového klubu HC Sparta Praha.

Karlovarská Mekka
Ani nejluxusnějším karlovarským lázeňským a ubytovacím zařízením se potíže nevyhýbají. "Pokles v obsazenosti se zatím pohybuje na hranici 25 procent," sdělila týdeníku Ekonom generální ředitelka Grandhotelu Pupp Andrea Pfeffer-Ferkelová.
Jediný, kdo situaci nevidí tak černě, je Josef Pavel (ODS), někdejší ředitel Puppu, poté karlovarský primátor, následně hejtman, nyní šéf čtyřhvězdičkového Thermalu.
"Proti plánu jsme sice asi tři miliony korun v minusu, ale loni touto dobou to bylo sedm milionů minus. Návštěvníků nám meziročně ubylo kolem deseti procent. Nejhorší to bylo v únoru, téměř dvacet procent, v květnu už jen necelých pět," rekapituluje Pavel.
Relativně uspokojivé výsledky přičítá na vrub mimo jiné tomu, že Thermal si oblíbila arabská klientela, a hotel tudíž není jednostranně orientován na ruské zákazníky jako většina ostatních ubytovacích zařízení.
Jen pro zajímavost, Thermal je ovládaný českým státem. Podle ministerstva financí se jeho privatizace odkládá kvůli soudním sporům s jedním z bývalých privatizačních uchazečů, firmou X a R. Ta patří karlovarskému podnikateli Romanu Rudolfovi.

Tajuplný podnikatel
Pavla Čáslavského si mnozí jistě pamatují jako šéfa České obchodní inspekce. Dnes z pozice předsedy představenstva řídí pražskou firmu Caluma, která nejen v Karlových Varech vlastní pestrou sbírku nemovitostí.
Co se Varů týče, jde o hotely v samém centru, na Staré Louce - zmíněným Viliamem Sivkem pronajaté hotely Jessenius, Esplanade I a Esplanade II, Kučerův hotel Elefant a téměř sousední hotel Labužník, dále ubytovnu na vyhlídce Tři kříže, rozsáhlé podzemní garáže na náměstí Dr. Milady Horákové (provozované pražskou firmou Eltodo) a také sklady.
Čáslavský tvrdí, že zatím o žádné krizi nelze hovořit, když nebyly vyčerpány všechny možnosti, jak propad poptávky nahradit.
"Je to jen problém managementu. Provozovatelé by se měli více zaměřit na tuzemskou klientelu, jednat s českými zdravotními pojišťovnami. Bylo by to sice asi za nižší ceny, než jsou zvyklí, ale mimo sezonu by jim Češi alespoň pokryli režii," doporučuje Čáslavský.

Alarmující propad hostů
Čechů se do Varů skutečně jezdí léčit minimálně. Je to pro ně drahé město. Údaje karlovarského infocentra potvrzují, že mezi roky 1996 a 2008 ubylo sice "jen" tři a půl tisíce českých lázeňských hostů (v roce 1996 jich bylo 15 408, loni 11 945), ovšem podíl domácí klientely za stejné období poklesl z původních 33 procent na loňských necelých jedenáct procent.
Počet zahraničních návštěvníků, hlavně Rusů, v těch samých letech totiž strmě rostl. Nyní ale zase spadl.
Podle Petra Horkého (ČSSD), bývalého náměstka karlovarského hejtmana a současného ředitele zmíněného infocentra, zatím ještě žádná přesná čísla nejsou k dispozici, ale podle hrubých odhadů hoteliérů dělá propad návštěvnosti do 20 procent. Vary, výrazně závislé na turistickém ruchu, jsou na tom srovnatelně jako hlavní město Praha, kde počet ubytovaných hostů v prvním kvartále meziročně klesl o 18,7 procenta.

Ticho na ranveji
Letiště Olšová Vrata, jihovýchodně od Karlových Varů. Nedávno otevřená ultramoderní odbavovací hala, která i s dalšími investicemi na letišti spolykala 300 milionů korun, je dopoledne zcela prázdná. Kromě personálu ani noha. Až jsme se domnívali, že je zamčeno.
"Přišli jste ve špatný čas. Kdybyste se podívali do letového řádu, zjistili byste, že až odpoledne máme jeden přílet a jeden odlet," říká trochu káravě ředitel letiště Václav Černý.
Šéf letiště patřícího Karlovarskému kraji, které loni odbavilo 70 tisíc lidí (v roce 2003 to bylo jen 23 tisíc), zabezpečujícího dnes především pravidelné spojení s moskevským letištěm Šeremetěvo a petrohradským Pulkovo, ale přiznává, že úbytek návštěvníků se postupně projevuje i u nich.
"Zatím jsme sice ještě meziročně v plusu, ale pomalu se to otáčí. Když na konci roku skončíme jen mírně v minusu, bude to velký úspěch," konstatuje Černý.
Zároveň ale připomíná, že jejich čísla nejsou zcela relevantní, jelikož velká část zahraničních návštěvníků Karlových Varů využívá k příletu pražskou Ruzyni. Přes Olšová Vrata přicestuje jen asi jedna třetina hostů.
S úbytkem rusky mluvící klientely lze oprávněně klást i otázku, zda západočeská lázeňská metropole není dnes více než na stavu české ekonomiky závislá na hospodářské situaci Ruska a dalších zemí bývalého Sovětského svazu, zvláště Ukrajiny a Kazachstánu.
Mnozí Karlovarští na ni odpovídají kladně. Dokonce je možné se domnívat, že návštěvnost Varů koreluje se světovými cenami ropy, zemního plynu, uhlí a oceli, na nichž je ekonomika zmíněných zemí jednoznačně postavena.

Němci: S vámi tu nebudeme!
Zajímavý je příběh Němců. Podle statistik, které zachycující návštěvnost, jich v letech 1996 až 2008 bylo v lázeňském městě na léčení nejvíce v roce 2001. A to přes 30 tisíc. Pak už jejich počet klesal. Hoteliéři tvrdí: "Část tradiční klientely zemřela. A část do Varů přestala jezdit kvůli Rusům".
U Rusů, Ukrajinců a Kazachů byla situace opačná. V časech prudkého růstu cen strategických surovin jich do Varů přijíždělo více a více.
V případě Kazachstánu a Ukrajiny šlo dokonce o růst z počátečních téměř nulových hodnot.
Loňský pád cen komodit a též prudké oslabení rublu se tak zákonitě musely na západu Čech projevit neobsazenými lůžky. Jak podotýkají karlovarští hoteliéři, bohaté východoevropské energetické koncerny typu Gazpromu, které velmi často svým zaměstnancům lázeňské pobyty platily či dotovaly, tuto praxi omezily.

Cizinci vlastní luxusní hotely
O tom, že "karlovarský problém", je do značné míry i problémem ruským, ukrajinským či kazašským, svědčí připojená unikátní analýza týdeníku Ekonom. Ta ukazuje, kdo vlastní hotely, lázeňské domy a sanatoria v centru Karlových Varů.
Zahrnuje více než 80 nejvýznamnějších ubytovacích zařízení.
Jednoznačně z ní vyplývá, že investoři pocházející z Ruska a dalších postsovětských zemí vlastní už zhruba polovinu ubytovacích kapacit ve městě.
U části je to zcela zřejmé, u některých hotelů, kde jsou jako vlastníci uvedeny různé kyperské, případně švýcarské firmy, to lze často jen tušit.
Přepočteno na lůžka by síly českých a zahraničních investorů byly dnes zhruba vyrovnané, cizinci však dominují v kategorii čtyř až pětihvězdičkových hotelů, kdežto standardem domácího kapitálu jsou spíše tři hvězdičky.

My jsme Kazaši, jedna rodina
Mezi pětihvězdičkovými kapacitami žádné prokazatelně české vlastníky nenalezneme.
Za hotelem Carlsbad Plaza najdeme jako vlastníka nemovitosti rakouskou Raiffeisen-Leasing Real Estate a provozovatelem je Eden Group s majiteli na Kypru (údajně ji ale ovládá generální ředitel Jakov Frenkel, původem z Ruska).
Vlastníkem luxusní vily Livia a celé rozsáhlé skupiny Bristol Group, čítající celkem osm objektů, je zase bývalý kameraman Mosfilmu Boris Kočerov se svou rodinou.
Hotel Savoy v luxusní čtvrti Westend, otevřený (stejně jako Carlsbad Plaza) v roce 2005, patří největší ruské cestovce Intourist, která je součástí obřího holdingu AFK Sistema majoritně ovládaného prokremelským oligarchou Vladimirem Jevtušenkem.
Ve stejné části města stojící pětihvězdičková vila Ahlan, ležící naproti pravoslavnému kostelu sv. Petra a Pavla, je psána na Kazacha Aidara Askaroviče Baižumanova. Mnozí místní se domnívají, že skutečným vlastníkem je sám mocný kazašský prezident Nursultan Nazarbajev, který tu v minulých letech opakovaně trávil dovolenou. V roce 2005, po porážce v "oranžové revoluci", si zde dopřával ozdravného pobytu i bývalý ukrajinský prezident Leonid Kučma.
Jen pár desítek metrů Sadovou ulicí z koce dolů narazíme na čtyřhvězdičkový hotel Ulrika, který patří kanceláři prezidenta Tatarstánu, a hned vedle něj je taktéž čtyřhvězdičkový Moskevský dvůr, který zase přes českou firmu Kurort vlastní moskevská radnice v čele s dlouholetým starostou Jurijem Lužkovem.
Naproti Grandhotelu Pupp, v ulici Mariánskolázeňská, je secesní palác Quisisana z roku 1888. Rodina Puppů v něm kdysi měla své sídlo. I ten má nyní vztah k Lužkovovi. Už před lety zchátralý objekt koupila společnost Exklusive-apartmens, stoprocentně vlastněná moskevskou firmou Inteko. Majitelkou této obří stavební firmy je Jelena Baturinová,nejbohatší žena Ruska a Lužkovova manželka.
Firma ovládaná Baturinovou v paláci skrytém za lešením a modrou fólií buduje pětihvězdičkové apartmány, čímž se převaha ruského kapitálu v nejluxusnějším tržním segmentu asi dále zvýší.

Porcelánové "Puppendo"
Jediný hotel Pupp zatím (pravděpodobně) v ruských rukou není. Akcie společnosti jsou nyní v držení starobylé švýcarské privátní banky M. M. Warburg.
Už v minulosti ale mnohé nasvědčovalo tomu, že skutečnými vlastníky jsou podnikatelé Radovan Květ a Jan Souček, spjatí s nedávno zkrachovalými českými porcelánkami a sklárnami.
Květ a Souček byli ještě na přelomu milénia, když Pupp stále ovládala jejich Porcela Plus, členy představenstva (Květ předsedou). Po valné hromadě v roce 2000 však orgány luxusního hotelu opustili a majetku se zbavili. Možná jen na oko, chtěla to po nich prý jejich úvěrující banka IPB. Od té doby zůstává předsedou představenstva Čechošvýcar Arnošt Rolný, vnuk slavného prvorepublikového kapitalisty, jehož jméno je spjato se začátky dnešního OP Prostějov a slovenské Makyty Púchov.
Rolný s Květem a Součkem nepochybně spolupracoval, zastupoval totiž švýcarskou firmu Cevitrum Holding, které majitelé českých porcelánek a skláren hotel "prodali", přičemž ale Cevitrum, obchodující se sklem, bylo zároveň švýcarskou afilací jejich obchodní firmy Bohemia Crystalex Trading.
O vzájemném sepjetí není pochyb. I dnešní švýcarský vlastník akcií, banka M. M. Warburg, může být jen Součkovou a Květovou fintou, jak lukrativní majetek ukrýt třeba před dotěrnými věřiteli.
"Vámi jmenovaní pánové se na valných hromadách neprokázali žádným vlastnictvím akcií společnosti. Vzhledem k povaze akcií nelze vlastnictví jiným způsobem zjistit," reaguje na přímou otázku ohledně Květa a Součka generální ředitelka Puppu Andrea Pfeffer-Ferkelová.
Podle ní se ale až na další valné hromadě, která se má konat v srpnu, ukáže, kdo s majoritním balíkem akcií - které jsou v listinné podobě a znějí na majitele - tentokrát přijde.

Baráky si neodnesou
Týdeník Ekonom chtěl zjistit i u karlovarských podnikatelů ruského původu, jak na ně ekonomická situace doléhá. Většina z nich ale o svém byznysu v českých médiích hovořit nechce.
"Od jisté doby neposkytujeme žádné rozhovory a pan Kočerov už vůbec ne. Bojíme se tendenčních článků," říká Oldřich Bokiš, vedoucí sekretariátu představenstva Bristol Group, na žádost o rozhovor se šéfem a spolumajitelem skupiny Borisem Kočerovem.
Na žádost o interview nereagoval ani Fakhreddin Mirzoev, majitel nejvýznamnější incomingové cestovní kanceláře Terma Travel. Podnikatel původem z ázerbájdžánské metropole Baku přitom podle odhadů přiváží do Karlových Varů plných 80 procent rusky mluvících návštěvníků a má v tomto směru ve městě vysoce dominantní postavení. I jeho se ekonomické potíže dotkly.
Jediný, kdo byl ochoten podělit se o své aktuální zkušenosti, byl šéf Eden Group Jakov Frenkel. I jím provozovaný hotel Carlsbad Plaza se 160 luxusními pokoji a apartmány, člen prestižní aliance The Leading Hotels of the World, pocítil poměrně citelný pokles zájmu.
"Snížení obsazenosti hotelu za pět měsíců letošního roku činí osmnáct procent," uvádí podnikatel, který podle vlastních slov do Česka poprvé přijel v roce 1995. Sám ale neví, zda pokles poptávky více souvisí s krizí, či spíše s tím, že hotel na letošek až o čtvrtinu zvýšil své ceny. Ve výsledku na tom s tržbami prý hůře něž loni nejsou. V meziročním srovnání si o dvě procenta polepšili.
Do Frenkelovi Eden Group patří i hotel Ester, který je uzavřen a nabízen k prodeji. S krizí to údajně nesouvisí. Podle šéfa byl k prodeji nabídnut ještě před jejím vypuknutím. Firma se prý hodlá přeorientovat výhradně na "luxory segment" a má plány na výstavbu pětihvězdičkových hotelů s kapacitou nad 100 pokojů.
Některé údaje dokládají, že Rusů v Karlových Varech žije 1500 až 2000. Přestože je mnozí nevidí ve městě rádi podobně jako občany bývalé Jugoslávie, kteří obsadili zlatnictví na hlavní turistické trase, je jisté, že nebýt zahraničních miliardových investic, nezářila by dnes většina karlovarských fasád novotou a české firmy by neměly stavební zakázky.
"Mě osobně nezajímá, zda to vlastní Petr, či Pavel, důležité je, že ty peníze tady byly investovány. Vždyť ty baráky přece nikdo nikam neodnese," prezentuje pragmatický postoj šéf společnosti Caluma Pavel Čáslavský, u níž se ale také neví, komu vlastně patří. Je možné se ale dopátrat vazeb na pražského realitního magnáta Luďka Fabingera .
"Jsou za tím české fyzické osoby, ale já sám nevím, kdo akcie momentálně drží, protože jsou na majitele," dušuje se Čáslavský.

Prázdné luxusní byty
Krize ve městě, jehož bohatství pramení z minerálních pramenů, se netýká jen hotelů, ale i dalších nemovitostí. K prodeji, zatím bez výsledku, je asi 300 luxusních bytů v cenách od 70 do 110 tisíc korun za metr čtvereční, část již vybudovaných, část ve výstavbě. Byly jednoznačně cíleny na ruskou klientelu.
"Střízlivým odhadem je v nich investováno asi 1,5 miliardy korun. Byty však jsou zhruba ze dvou třetin prázdné a klientela v nedohlednu. Movitá ruská klientela už svoje investovala v západní Evropě a noví ruští zákazníci nemají peníze," vysvětluje Ivan Žikeš, spolumajitel karlovarské rodinné realitní kanceláře Recom Reality a zároveň bývalý šéf Asociace realitních kanceláří ČR.
Co s byty bude, nikdo neví. I panelákový byt 1+1, který se ještě loni ve Varech prodával za 1,3 milionu, se nyní s odřenýma ušima prodává za 900 tisíc.
"Co platí o bytech, platí dvojnásob o komerčních nemovitostech. Naplno se to projevuje v objektech turistického ruchu, v logistice a úplně neprodejné jsou brownfieldy. A bude hůř," prorokuje Žikeš.

20 procent
činí zhruba pokles návštěvnosti Karlových Varů.

Velký přehled: Komu patří karlovarské hotely.

Zrcadlo velkého byznysu a politiky
Penzion Romania: Uhelná sluj.
Naproti Thermalu, přes říčku Teplá, má svůj obytovací objekt Sokolovská uhelná, producent hnědého uhlí a jinak též generální partner karlovarského extraligového hokejového týmu.

Hotel Savoy: Nejen telekomunikace.
Nebýt oligarchy Vladimira Jevtušenka a peněz z jeho holdingu AFK Sistema (v Česku podniká i skrze telekomunikační firmu Sitronics TS), luxusní pětihvězdičkový hotel by v čtvrti Westend asi nikdy nevznikl.

Villa Ahlan: Nazarbajevova hacienda.
V těsném sousedství ruského konzulátu už minimálně dvakrát trávil svou dovolenou kazašský prezident Nursultan Nazarbajev. Mnozí místní si myslí, že mu objekt i patří. Byl tu i ukrajinský exprezident Kučma.

Hotel Ulrika: Nájezd Tatarů.
Kancelář tatarstánského prezidenta jako vlastník Ulriky a jen o kousek dál Moskevský dvůr patřící moskevské radnici. Sadová ulice má téměř diplomatický charakter.

Palác Qusisana: Nejbohatší Ruska.
Až rekonstrukční práce skončí, přijede možná nové apartmány naproti Puppu odhalit investorka, nejbohatší žena Ruska Jelena Baturinová.

Rýnský Dvůr: Cvrkot u divadla.
I přes krizi ve městě stavební ruch neutichá. Za developerským projektem Rýnský dvůr hned vedle divadla nalezneme Eduarda a Ruslanu Samotkalovi z Kyjeva.

Hotel PAlatin: Duhové apartmány.
Objekt v Lázeňské ulici není zdaleka jediným ubytovacím zařízením státem ovládané energetické firmy ČEZ. Všechny spravuje plzeňská firma EnergoSlužby.

Hotel Sirius: Chemici z Moskvy.
Čtyřhvězdičkový hotel v Zahradní ulici je vlastnicky spjat s moskevskou firmou Aurat podnikající v chemickém průmyslu.

Vila Titania: Spolupráce se "zamini".
Pražská stavební firma Navatyp využívá nemovitost, která patří Diplomatickému servisu.

Hotel Maltézský kříž: Košťálovo.
I bývalý místopředseda fotbalového svazu a prezident Sparty Vlastimil Košťál má ve Varech svou nemovitost.

Zdroj: www.ihned.cz

reklama:

zpět  tisk  

Autor: Jiří Pšenička
02.07.2009 - 14:58:40