GastroTrend - odborný portál pro gastronomii

Dnes je 23.04.2024, svátek má Vojtěch

Přidat k oblíbeným

Mapa webu

Napište nám

Kontakty

E-shop GastroKlub.cz
1. REKLAMA

RUBRIKY/ČLÁNKY » PODNIKÁNÍ/UŽITEČNÉ

Daně 2009: Daň z příjmů fyzických osob

ilustrační foto Pokud vaše loňské příjmy přesáhly patnáct tisíc korun, čeká vás vyplňování formuláře daňového přiznání.

Opět se blíží čas, kdy bude nutné připravit daňové přiznání za uplynulý rok a zaplatit daně. Dobrou zprávou je, že i v roce 2009 stále platí jednotná patnáctiprocentní sazba daně pro všechny fyzické osoby. Objevují se novinky, které vám ušetří peníze? Jistě. Na titul daňový »hit« letos aspiruje výdajový paušál na dopravu.

Za zmínku stojí i dílčí vylepšení. Lidé, kteří budou zdaňovat příjmy získané během zaměstnání v zahraničí, se nemusí striktně držet pravidel ve smlouvě o zamezení dvojího zdanění. Mohou použít i jinou metodu vyloučení dvojího zdanění svých příjmů.

Další novinku ocení cizinci, kteří pracují v Česku. Letos poprvé je možné, aby u nás podali daňové přiznání a využili tak stejných podmínek jako čeští poplatníci.

Nový tiskopis

Ministerstvo financí České republiky letos vydalo nový závazný tiskopis Přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období (kalendářní rok) ... (pro rok 2009 vzor č. 16), a to pro všechny druhy příjmů. Všichni poplatníci podávají stejný tiskopis a lišit se budou pouze využitými přílohami.

Nedílnou součástí tiskopisu přiznání jsou Přílohy č. 1 až 3, vyplňovat je samozřejmě budete, jen pokud zahrnují vaše aktivity.

Příloha č. 1 se týká podnikání. Shromažďuje údaje nutné k sestavení dílčího základu daně z příjmů z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti podle paragrafu 7 zákona, údaje k formě podnikání fyzické osoby, doplňující údaje a pro poplatníky s daňovou evidencí tabulku o majetku a závazcích.

Příloha č. 2 bude zajímat především majitele nemovitostí, protože obsahuje výpočet dílčích základů daně z příjmů z pronájmu podle paragrafu 9 zákona, a z ostatních příjmů podle paragrafu 10 zákona o daních z příjmů.

Přílohu č. 3 využijí lidé, kteří pracují v zahraničí. Obsahuje údaje pro výpočet daně z příjmů ze zdrojů v zahraničí při použití metody zápočtu daně zaplacené v zahraničí (podle mezinárodních smluv o zamezení dvojího zdanění).

Důležité upozornění: výpočet zdanění při souběhu příjmů z tuzemska i zahraničí v případě, že je podle smlouvy o zamezení dvojího zdanění použita metoda vynětí příjmů ze zdrojů v zahraničí nebo metoda vynětí s výhradou progrese, již není součástí této Přílohy. Hledejte ho v základním tiskopisu Přiznání.

Vyplňují se pouze údaje v řádcích a sloupcích s bílým podkladem (řádky s růžovým podkladem jsou určeny pro potřeby správce daně).

Nehodící se škrtejte.

Když vám rozsah polí v jednotlivých oddílech nepostačí pro zachycení všech dalších údajů, uveďte je v příloze k daňovému přiznání na zvláštním listu. Při vyplňování postupujte podle přiložených Pokynů. Nevyplněné řádky a oddíly proškrtněte, nevyplněné Přílohy neodevzdávejte.

Přiznání přes internet

Papírový formulář není jedinou možností, jak podat přiznání. Elektronické podávání (EPO) přiznání k dani z příjmů fyzických osob můžete provést odesláním elektronického souboru (datové zprávy):

- vytvořeného aplikací EPO a touto aplikací i doručit správci daně,

- vytvořeného aplikací účetního softwaru a aplikací EPO doručit správci daně,

- vytvořeného aplikací »Portálu veřejné správy« a doručit touto aplikací správci daně,

- prostřednictvím datové schránky.

Aplikace elektronická podání pro daňovou správu je umístěna na internetové

adrese https://adisepo.mfcr.cz/adistc/adis/idpr_epo/epo2/uvod/vstup.faces. EPO nabízí kromě nejnovějších aktuálních verzí tiskopisů i kompletního průvodce vyplněním formuláře, včetně interaktivní nápovědy pro každé formulářové pole, také nejčastější dotazy nebo odkazy na právní předpisy.

Program vám umožní tiskopis vyplnit, provede kontrolu úplnosti a věcné správnosti podání, případně podání načte jako soubor XML, vytvořený v tomto nebo jiném programu, a podání odešle. Potvrzení o přijetí podání společným technickým zařízením správce daně vám bude vystaveno automaticky. Navíc máte možnost si prostřednictvím aplikace ověřit stav zpracování vašeho podání.

Elektronické podání musíte opatřit zaručeným elektronickým podpisem (ZAREP) s kvalifikovaným certifikátem. ZAREP v současnosti vydávají tři certifikační autority
- Česká pošta, E-Identity a I. Certifikační autorita, a to vždy na dobu dvanáct měsíců.

Daňové přiznání můžete podat i bez zaručeného elektronického podpisu. Potom ale musíte před odesláním datové zprávy vytvořit na počítači tzv. e-tiskopis, který vytisknete, podepíšete a doručíte do pěti dnů správci daně. Výhodou je pro vás využití komfortu programu, včetně nápovědy a automatické kontroly úplnosti a správnosti údajů.

Elektronické podání můžete učinit i na technickém nosiči dat. Na stažené off-line verzi programu daňové přiznání zpracujete i bez připojení k internetu, uložíte do pracovního souboru a pak je můžete vytisknout ve formátu PDF nebo uložit na technický nosič dat a předat na finanční úřad. A to jak se zaručeným elektronickým podpisem, tak i bez něj.

Celou proceduru zpracování a podání daňového přiznání můžete tedy absolvovat bez návštěvy finančního úřadu, bez front a časových ztrát, bez poštovních poplatků a bez ohledu na úřední hodiny.

Prostřednictvím aplikace EPO můžete podávat v elektronické podobě i přílohy k daňovému přiznání, a to formou souboru typu PDF, DOC, XLS, JPG, TXT a RTF, popřípadě v komprimovaném tvaru ZIP. Velikost elektronických příloh je limitovaná maximální celkovou velikostí 4 MB.

Datové schránky jsou povinné pro všechny právnické osoby, ale mohou si je dobrovolně zřídit i fyzické osoby. Formulář se žádostí o zřízení schránky můžete předat do podatelny ministerstva vnitra, poslat ji s úředně ověřeným podpisem doporučeným dopisem nebo e-mailem s elektronickým podpisem. Žádosti rovněž přijímají všechna pracoviště Czech POINT.

Zřízení datové schránky i posílání zpráv je zdarma. Při doručení zprávy do datové schránky vám přijde upozornění na zadanou e-mailovou adresu. Upozorňujeme, že datová schránka není e-mail. Nemůžete komunikovat s jednotlivými úředníky, ale jen s úřadem jako celkem.

Po zprovoznění datových schránek můžete nově podat daňové přiznání i jejich prostřednictvím. Pro komunikaci přes datovou schránku nepotřebujete elektronický podpis, protože schránka je jasně identifikovatelná a je jasné, že dopis z ní posílá právě její uživatel.

Kam se podává daňové přiznání?

Daňové přiznání podáváte na finanční úřad, v jehož územním obvodu máte v době podání daňového přiznání bydliště (trvalý pobyt).

Nemáte-li v České republice trvalé bydliště, můžete daňové přiznání podat finančnímu úřadu podle místa, kde se převážně zdržujete. Je to místo, v němž pobýváte nejvíce dnů v roce.

Pokud nastane situace, kdy na území České republiky nemáte trvalé bydliště ani se zde obvykle nezdržujete, podáváte přiznání k dani z příjmů u Finančního úřadu pro Prahu 1. Když se přestěhujete, přechází vaše místní příslušnost na správce daně v místě nového bydliště až dnem vyznačeným v novém osvědčení o registraci jako den platnosti přeregistrace.

Ministerstvo financí předložilo již v roce 2007 daňové veřejnosti anglickou verzi tiskopisů daňových přiznání k daním z příjmů právnických i fyzických osob.

Anglické tiskopisy jsou graficky i obsahově shodné s jejich českou verzí. Tato pomůcka však nenahrazuje českou verzi tiskopisů, neboť daňové přiznání musí být vždy podáno podle zákona o správě daní a poplatků v úředním jazyce.

Anglická verze přiznání k dani z příjmů pro fyzické osoby je umístěna na internetových stránkách České daňové správy
http://cds.mfcr.cz v nabídce Daňové tiskopisy, v sekci Databáze aktuálních daňových tiskopisů, Daň z příjmů fyzických osob, Vyměřovací řízení. Dále je možno tyto tiskopisy nalézt také v anglické verzi výše uvedených internetových stránek v nabídce Tax forms, v sekci Taxes - forms, Personal Income Tax.

Kdo podává přiznání?

První skupinu poplatníků tvoří tzv. rezidenti v České republice, to jsou fyzické osoby, které mají na území ČR své bydliště nebo se zde obvykle zdržují. Pod pojmem »obvykle se zdržují« zákon chápe pobyt na území ČR po dobu alespoň 183 dnů v příslušném kalendářním roce, a to jak souvisle, tak po částech. Do této lhůty se započítává každý započatý den pobytu.

Druhou skupinu poplatníků této daně tvoří tzv. nerezidenti. Ty zákon chápe jako fyzické osoby, které v ČR nemají ani bydliště, ani se zde obvykle nezdržují, popř. takové fyzické osoby, o kterých to stanoví mezinárodní smlouvy a které přitom mají příjmy plynoucí ze zdrojů na území ČR. Dále sem patří i osoby, které se na území ČR zdržují za účelem léčení nebo studia.

Daňové přiznání musí podat:

- každý, jehož roční příjmy zdanitelné daní z příjmů fyzických osob přesáhly ve zdaňovacím období roku 2009 částku 15 000 Kč, pokud se nejedná o příjmy od daně osvobozené nebo o příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby,

- každý, kdo vykazuje daňovou ztrátu, a to bez ohledu na výši zdanitelných příjmů,

- poplatník, který má příjmy ze závislé činnosti podle paragrafu 6 zákona a současně i příjmy podle paragrafu 7 až 10 zákona, které jsou ve zdaňovacím období roku 2009 vyšší než 6000 Kč, pokud se nejedná o příjmy od daně osvobozené nebo o příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby,

- poplatník, který má příjmy ze závislé činnosti a z funkčních požitků podle paragrafu 6 zákona o daních z příjmů od dvou nebo více plátců současně,

- poplatník, který má příjmy ze závislé činnosti a z funkčních požitků podle paragrafu 6 zákona od jednoho plátce nebo více plátců postupně a nepodepsal alespoň u některého z nich na příslušné zdaňovací období prohlášení k dani podle paragrafu 38k odst. 4 zákona,

- poplatník, kterému byly vyplaceny nebo který jiným způsobem obdržel příjmy ze závislé činnosti anebo funkční požitky za uplynulá léta, které se nepovažovaly podle paragrafu 5 odst. 4 zákona za jeho příjmy ve zdaňovacím období, kdy byly zúčtovány plátcem daně v jeho prospěch,

- poplatník, který má příjmy ze závislé činnosti plynoucí od zahraničního plátce (kromě příjmů, které jsou podle paragrafu 38f zákona vyjmuty ze zdanění), pokud tento plátce nemá v České republice stálou provozovnu nebo má-li poplatník i jiné dani podrobené příjmy,

- poplatník uvedený v paragrafu 2 odst. 3 zákona, tedy daňový nerezident, pokud úhrn jeho příjmů ze zdrojů na území České republiky činí nejméně 90 procent všech jeho příjmů s výjimkou příjmů, které nejsou předmětem daně nebo jsou od daně osvobozeny, jestliže uplatňuje slevy na dani podle paragrafu 35ba
odst. 1 písm. b) až e) nebo daňové zvýhodnění podle paragrafu 35c zákona nebo nezdanitelnou část základu daně ve formě odpočtu úroků z úvěru na financování bytových potřeb,

- poplatník, který má pouze příjmy ze závislé činnosti a z funkčních požitků podle paragrafu 6 zákona, který uplatňuje pro snížení základu daně hodnotu darů poskytnutých do zahraničí podle podmínek uvedených v paragrafu 15 odst. 1 zákona (osobám se sídlem na území členského státu Evropské unie, Norska nebo Islandu),

- poplatník, který má příjmy ze závislé činnosti a z funkčních požitků podle paragarfu 6 zákona pouze od jednoho zaměstnavatele, ale nepodepsal u něj ani dodatečně do 15. 2. 2010 prohlášení k dani podle paragrafu 38k odst. 4 zákona, a proto nemá nárok na provedení ročního zúčtování od zaměstnavatele a je povinen podat přiznání,

- poplatník, který se rozhodne nebo využije možnosti podat daňové přiznání, přestože k tomu není povinen, a nepožádá svého zaměstnavatele o provedení ročního zúčtování, ačkoliv na toto zúčtování má nárok,

- nově i poplatník uvedený v paragrafu 2 odst. 3 zákona, tedy daňový nerezident, který se rozhodl podat přiznání, protože má příjmy podléhající dani podle paragrafu 36 odst. 7 zákona (např. architekti, lékaři, umělci, sportovci) a může sraženou daň započítat na celkovou daňovou povinnost,

- právní nástupce zemřelého poplatníka, který za něj podává daňové přiznání do šesti měsíců od úmrtí poplatníka,

- nakonec je daňové přiznání povinen podat i ten, kdo je k tomu správcem daně vyzván.

Daňové přiznání nemusí podat:

- poplatník, který má příjmy ze závislé činnosti a z funkčních požitků podle paragrafu 6 zákona pouze od jednoho nebo postupně od více plátců daně včetně doplatků mezd od těchto plátců (§ 38ch odst. 4 zákona). Podmínkou je, že poplatník podepsal u všech těchto plátců daně na příslušné zdaňovací období prohlá-
šení k dani a vyjma příjmů od daně osvobozených a příjmů, z nichž je vybírána daň zvláštní sazbou daně, nemá jiné zdanitelné příjmy vyšší než 6 tisíc korun za příslušný kalendářní rok;

- poplatník, jemuž plynou pouze příjmy ze závislé činnosti a z funkčních požitků ze zahraničí, které jsou podle paragrafu 38f zákona vyjmuty ze zdanění.

Předchozí sdělení si zasluhuje obšírnější vysvětlení. Podle paragrafu 38f nový odstavec 4 se příjmy ze závislé činnosti vykonávané ve státě, s nímž Česká republika uzavřela smlouvu o zamezení dvojího zdanění plynoucí rezidentům ČR od zahraničního zaměstnavatele, vyjímají ze zdanění za předpokladu, že tyto příjmy podléhaly zdanění ve státě jejich zdroje. Je-li to pro poplatníka výhodnější, postupuje podle Smlouvy o zamezení dvojího zdanění.

Toto ustanovení je účinné od 20. 7. 2009 a bylo možné je použít již za zdaňovací období roku 2008, což vedlo u mnoha poplatníků k podání dodatečných daňových přiznání za rok 2008. V případě, že jste v roce 2008 měli zahraniční příjmy ze závislé činnosti, které splňují výše uvedené podmínky, a u těchto příjmů jste použili metodu zápočtu, můžete podat dodatečné daňové přiznání k dani z příjmů i teď.

Daňové přiznání nemusí tedy nově podat ani poplatník, který má pouze zahraniční příjmy ze závislé činnosti vykonávané ve státě, s nímž Česká republika uzavřela smlouvu o zamezení dvojího zdanění a v této smlouvě je uvedena metoda zápočtu daně. Tento poplatník může uplatnit metodu vynětí, a tudíž nemusí podat daňové přiznání.

Co je předmětem daně z příjmů fyzických osob?

- Příjmy ze závislé činnosti a funkčních požitků - převážně mzdy a platy (paragraf 6).

- Příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti (paragraf 7).

- Příjmy z kapitálového majetku - dividendy, úroky z vkladů na účtech apod.(paragraf 8).

- Příjmy z pronájmu - pronájem nemovitostí, pravidelný pronájem movitých věcí (paragraf 9).

- Ostatní příjmy - příležitostné příjmy, příjmy z prodeje nemovitostí a movitých věcí, výhry v loteriích atd. (paragraf 10).

V rámci těchto jednotlivých paragrafů vykáže poplatník takzvaný dílčí základ daně. Zákon dále vyjmenovává v paragrafu 3 odst. 4 příjmy, které nejsou předmětem daně a v paragrafu 4 i příjmy, které jsou od daně z příjmů fyzických osob osvobozeny. Při splnění podmínek v tomto ustanovení uvedených sem patří například některé příjmy z prodeje nemovitého majetku, příjmy z prodeje movitých věcí apod.

Kdy se podává daňové přiznání?

Obecně platí, že daňové přiznání budete podávat nejpozději do tří měsíců po uplynutí zdaňovacího období, tedy za rok 2009 do 31. března 2010.

Když však vaše daňové přiznání na základě plné moci podává a zpracovává daňový poradce nebo advokát, nebo máte povinnost na základě zákona mít účetní závěrku ověřenou auditorem, prodlužuje se lhůta pro podání daňového přiznání o tři měsíce, tedy do 30. června 2010.

To samozřejmě platí jen v případech, kdy je příslušná plná moc k vašemu zastupování při zpracování daňového přiznání podána u správce daně před uplynutím neprodloužené lhůty, tj. do 31. března 2010.

V případě úmrtí nebo zániku daňového poradce v době od 1. 4. do 30. 6. 2010 je prodloužená lhůta k podání daňového přiznání zachována, i když bude daňové přiznání podávat poplatník sám nebo prostřednictvím svého zástupce. Zanikne-li plná moc v této době jiným způsobem (například vypovězením nebo zrušením), prodloužená lhůta zachována není.

Výjimkou z výše uvedených termínů je podání přiznání za zemřelého poplatníka, pokud zemřel dříve, než bylo daňové přiznání podáno. V tomto případě je právní nástupce povinen podat daňové přiznání do šesti měsíců ode dne jeho úmrtí. Je-li právních nástupců několik, podá daňové přiznání kterýkoliv z nich nebo ten, kterého určí správce daně.

Další výjimkou, kdy se podává daňové přiznání již během zdaňovacího období, je například insolvenční řízení.

Správce daně může rovněž na žádost poplatníka, případně jeho zástupce nebo daňového poradce anebo i z vlastního podnětu prodloužit lhůtu pro podání daňového přiznání, avšak nejdéle o tři měsíce po uplynutí lhůty pro jeho podání. Žádost je zpoplatněna správním poplatkem (kolkem) ve výši 300 korun. Pokud jsou součástí zdaňovaných příjmů uvedených v přiznání i příjmy zdaňované v zahraničí, může správce daně na žádost daňového subjektu v odůvodněných případech prodloužit lhůtu pro podání přiznání za rok 2009 až do 31. října 2010.

Nepodání daňového přiznání včas může mít za následek zvýšení daně ze strany finančního úřadu až o 10 procent.

Kdy a jak platit daň

Termíny určené pro podání přiznání jsou současně i termíny pro platbu daně. Musíte si daň sami vypočítat a zaplatit ji správci daně ve lhůtě pro podání přiznání. Daň se platí místně příslušnému finančnímu úřadu a výhradně v české měně. Přenos daňové povinnosti na jiný subjekt není přípustný.

Úhradu daně lze provést převodem z účtu poplatníka na příslušný účet finančního úřadu. Platbu daně můžete provádět i v hotovosti, a to buď daňovou složenkou, nebo poštovní poukázkou, kterou si lze vyzvednout na finančním úřadě, nebo i platbou v hotovosti přímo na pokladně finančního úřadu. Pro tuto formu platby však platí limit 500 tisíc korun pro součet plateb na všechny druhy daně za jednoho poplatníka v průběhu jednoho kalendářního dne u jednoho správce daně.

Daň je splatná ve lhůtě pro podání daňového přiznání. Novelou zákona o správě daní a poplatků je od 1. 11. 2009 významně změněn pojem »den platby«. Doposud se za den platby považoval den, kdy byla platba daně odepsána z účtu poplatníka, u poštovních poukázek den, kdy platbu převzal držitel poštovní licence.

Od 1. listopadu 2009 je však dnem platby den, kdy byla příslušná částka připsána na účet správce daně vedený Českou národní bankou. Proto i při placení poštovní poukázkou jakéhokoliv typu musíte při podání poukázky na poště počítat s několikadenním předstihem úhrady tak, aby byla na účet správce daně připsána nejpozději v den splatnosti.

U platby v hotovosti zůstává i nadále dnem platby den, kdy správce daně hotovost převzal. Nezapomeňte, že každá platba musí být řádně označena, tedy především, kdo ji poukazuje a jakou daňovou povinnost poplatníka tato platba pokrývá.

Daň můžete uhradit i přeplatkem, který máte na jiné dani.

Nedojde-li k zaplacení daně včas, uplatní vůči vám finanční úřad úrok z prodlení. Zákon o správě daní a poplatků již rozlišuje mezi pojmy »penále« (sankce za nepřiznání daně) a »úrokem z prodlení« (sankce za nezaplacení daně).

Paragraf 37b zákona o správě daní a poplatků stanoví jako důsledek nepřiznání daně penále ve výši 20 procent částky doměřené správcem daně. Pokud své pochybení zjistí poplatník sám a splní povinnost podat dodatečné daňové přiznání, tak mu povinnost platit penále nevzniká.

Když však daň nepřizná a neuhradí, respektive přizná, ale neuhradí, vzniká mu ode dne, kdy tak měl učinit, povinnost uhradit úrok z prodlení podle paragrafu 63 zákona o správě daní a poplatků v roční výši repo sazby vyhlášené Českou národní bankou, zvýšené o 14 procentních bodů, platné pro první den příslušného kalendářního pololetí.

Je-li například repo sazba k 1. dni pololetí 3,5 procenta, činí roční výše úroku z prodlení 17,5 procenta neuhrazené částky daně, tj. asi 1,458 procenta měsíčně z dlužné částky. Úrok z prodlení se uplatní nejdéle za pět let prodlení.

Na základě žádosti poplatníka může správce daně povolit posečkání daně nebo její zaplacení ve splátkách, bylo-li by neprodlené zaplacení daně spojeno s vážnou újmou pro dlužníka nebo není-li z jiných důvodů možné vybrat celý daňový nedoplatek najednou. Tuto žádost musíte opatřit kolkovou známkou v hodnotě 400 korun.

Paušální výdaj na dopravu

Do roku 2008 mohl podnikatel-fyzická osoba při používání vozidla ke svému podnikání uplatnit jako daňově uznatelný výdaj (náklad) také níže uvedené výdaje (náklady).

1. Při používání vlastního silničního motorového vozidla:

- zahrnutého v obchodním majetku - uplatníte skutečné prokázané výdaje na pohonné hmoty,

- nezahrnutého v obchodním majetku, ale toto vozidlo:

- bylo zahrnuto v jeho obchodním majetku - uplatníte náhradu za pohonné hmoty,

- nebylo zahrnuto v jeho obchodním majetku a ani nebylo pořizováno formou finančního leasingu - uplatníte základní náhradu a náhradu za pohonné hmoty,

- bylo pořizováno formou finančního leasingu:

- nájemné bylo uplatněno jako daňový výdaj - uplatníte náhradu za pohonné hmoty,

- nájemné nebylo daňově uplatněno - uplatníte základní náhradu a náhradu za pohonné hmoty.

2. Při používání motorového vozidla v nájmu - uplatníte skutečné prokázané výdaje na pohonné hmoty.

3. Při používání vypůjčeného motorového vozidla - uplatníte náhradu za pohonné hmoty.

4. U zahraničních pracovních cest bez možnosti prokázat skutečné výdaje na pohonné hmoty - uplatníte náhradu za pohonné hmoty s použitím tuzemské ceny pohonné hmoty.

V roce 2009 zavedl zákon o daních z příjmů paušální výdaj na dopravu. Podle přechodných ustanovení zákona platí toto opatření pro zdaňovací období nebo období, ze které se podává daňové přiznání, které započalo v roce 2009.

Paušální výdaj na dopravu lze uplatnit v rámci základu daně z příjmů za předpokladu splnění podmínek stanovených zákonem. Jeho výše je určena pevně stanovenou částkou, která není závislá na skutečné výši výdajů, jež byste při jejich daňovém uplatnění museli prokazovat. Paušální výdaj na dopravu činí
5000 korun za vozidlo a kalendářní měsíc.

Poplatník, který uplatňuje paušální výdaj u vozidel, která používá pouze zčásti k dosažení, zajištění a udržení zdanitelného příjmu, může uplatnit paušální výdaj ve výši 4000 Kč za každý celý kalendářní měsíc a 80 procent ostatních výdajů včetně daňových odpisů.

V případě, že použijete vozidlo i k soukromým účelům pouze v některých měsících, krátí se pouze výdaje vzniklé v těchto měsících. Roční daňové odpisy lze uplatnit i v těchto případech pouze ve výši 80 procent. Paušální výdaj na dopravu můžete použít maximálně u tří silničních motorových vozidel za celé zdaňovací období nebo období, za které se podává daňové přiznání. V rámci jednoho zdaňovacího období nebo období, za které se podává daňové přiznání, nemůže být u příslušného vozidla kombinován paušál s uplatňováním proká-
zaných výdajů na pohonné hmoty, příp. náhradou za pohonné hmoty, a na parkovné. V případě uplatňování výdajů na dosažení, zajištění a udržení příjmů u čtvrtého a dalších vozidel musíte prokazovat výši vzniklých výdajů (nákladů) podle ostatních ustanovení § 24 zákona.

Pokud poskytnete vozidlo zaměstnanci i pro soukromé účely, platí i nadále z pohledu zaměstnavatele režim nekrácených nákladů, zejména odpisů, s výjimkou nákladů na pohonné hmoty a parkovné při používání automobilu zaměstnancem k soukromým účelům, pokud u těchto výdajů (pohonné hmoty a parkovné při používání automobilu zaměstnancem k soukromým účelům) není uplatňován režim dodanění podle § 6
odst. 6 zákona na straně zaměstnance.

Paušální výdaj na dopravu lze použít u silničních motorových vozidel, tj. motocyklů, tříkolek a čtyřkolek, osobních automobilů, autobusů, nákladních automobilů, speciálních automobilů (vozidla kategorie vozi-
del L, M a N). Nelze ho použít u zvláštních vozidel, tj. u traktorů a pracovních strojů.

Paušální výdaj mohou uplatnit poplatníci, kteří používají vozidlo pouze v souvislosti s vlastní výdělečnou činností (podnikáním), pokud vozidlo nebylo poskytnuto k použití jiné osobě. Tato podmínka je splněna i v případě, kdy vozidlo řídí zaměstnanec poplatníka v souvislosti s podnikatelskou činností daného poplatníka.

Paušální výdaj na dopravu nemohou použít poplatníci, kteří vozidlo pronajímají, vypůjčují nebo poskytují bezplatně či za cenu nižší než tržní svým zaměstnancům k používání pro služební i soukromé účely.

Paušální výdaj na dopravu nelze použít u vozidla vypůjčeného, tj. vozidla používaného na základě smlouvy o výpůjčce, a také u vozidla, u kterého byla u zahraniční pracovní cesty bez možnosti prokázat skutečné výdaje na pohonné hmoty uplatněna náhrada za pohonné hmoty s použitím tuzemské ceny pohonné hmoty.

V případě vozidel nezahrnutých do obchodního majetku zákon kombinaci paušálního výdaje a uplatňování výdajů podle § 24 odst. 2 písm. k) bodu 3 zákona nevylučuje. To znamená, že podnikatel může u vozidla nezahrnutého do obchodního majetku, které v obchodním majetku zahrnuto neměl nebo vozidla, které pořizoval formou finančního leasingu, ale nájemné neuplatňoval jako výdaj na dosažení, zajištění a udržení příjmů, spolu s paušálem na dopravu uplatnit také sazbu základní náhrady za každý ujetý kilometr.

Podle nového ustanovení § 25 odst. 1 písm. zp) nelze jako daňové výdaje (náklady) uznat výdaje na spotřebované pohonné hmoty a parkovné v souvislosti s užíváním vozidla, u kterého byl uplatněn paušální výdaj na dopravu (tyto výdaje jsou již zahrnuty v »paušálu«).

Další výdaje spojené s provozem vozidla neuvedené v § 25 odst. 1 písm. zp) zákona se v základu daně uplatňují v prokázané výši (opravy vozidla, pneumatiky, údržba, náhradní díly...).

Při splnění stanovených podmínek mohou paušální výdaj na dopravu použít nejen fyzické osoby v souvislosti s dosahováním příjmů zahrnovaných do dílčích základů daně podle § 7 a podle § 9 zákona (nelze ho použít v souvislosti s příjmy zdaňovanými podle § 10), ale také právnické osoby, neplátci i plátci DPH.

I u vozidla, u kterého uplatnil poplatník paušální výdaj na dopravu, může tento poplatník, je-li plátce DPH, uplatnit z pořízených pohonných hmot do vozidla odpočet daně. Musí však jejich použití ke své ekonomické činnosti podle § 72 zákona o DPH prokázat a vést také odpovídající evidenci podle § 100 zákona.

Poplatník, který uplatňuje paušální výdaj u více (maximálně tří) vozidel, přičemž některé z nich používá k dosažení, zajištění a udržení zdanitelného příjmu pouze zčásti, uplatní krácení ostatních souvisejících výdajů podle § 25 odst. 1 písm. zp) zákona u výdajů vzniklých v měsících, v nichž uplatnil krácený paušální výdaj.

Pokud poplatník označí jedno z vozidel pro účely krácení paušálního výdaje na dopravu a dalších výdajů spojených s tímto vozidlem za vozidlo používané k dosažení, zajištění a udržení zdanitelného příjmu pouze zčásti, považují se ostatní vozidla za vozidla používaná výlučně k dosažení, zajištění a udržení
zdanitelných příjmů a výdaje u nich krátit nemusí (i když tomu tak ve skutečnosti nebylo).

Uplatnil-li poplatník za příslušný měsíc paušální výdaj na dopravu (i krácený), je zřejmé, že vozidlo bylo použito k podnikání a že tedy zcela jednoznačně bylo v daném měsíci předmětem daně silniční. Způsob uplatňování výdajů (nákladů) souvisejících s vozidlem, nevedení knihy jízd apod. nemá totiž žádný vliv na to, zda vozidlo je předmětem daně silniční.

Kniha jízd

Použije-li poplatník paušální výdaj na dopravu, nemusí pro účely zákona o daních z příjmů doklady již žádné pracovní cesty žádným způsobem prokazovat. Pro účely DPH však i v tomto směru platí § 100 zákona o DPH, podle něhož je plátce povinen vést v evidenci pro účely daně veškeré údaje vztahující se k jeho daňové povinnosti, zejména údaje potřebné pro správné stanovení daňové povinnosti. To znamená, že spotřebu pohonných hmot pro účely DPH bude muset prokazovat i nadále knihou jízd nebo nějakou jinou obdobnou evidencí.

Vzhledem k tomu, že paušální výdaj na dopravu a skutečné výdaje na pohonné hmoty a parkovné nelze uplatnit v jednotlivých měsících zdaňovacího období nebo období, za které se podává daňové přiznání, kombinovaně, bude se nepochybně poplatník rozhodovat zpravidla až po skončení zdaňovacího období, kdy již bude znát skutečné výdaje na pohonné hmoty (náhrady za spotřebované pohonné hmoty) za vozidlo a parkovné a bude moci zjistit, který z uvedených způsobů je pro něho výhodnější.

Zvýšení základu daně o neuhrazené závazky

Připomínáme, že součástí vašeho daňového přiznání musí také být dodaňování neuhrazených závazků. S účinností od 1. 1. 2008 je nutno v souladu s ustanovením § 23 odst. 3 písm. a) bod 12 zvýšit základ daně o »...částku neuhrazeného závazku zachyceného v účetnictví dlužníka odpovídajícího pohledávce, od jejíž splatnosti uplynulo 36 měsíců nebo se promlčela, a dále o částku závazku zachyceného v rozvaze, který zanikl jinak než jeho splněním, započtením, splynutím práva s povinností u jedné osoby, dohodou mezi věřitelem a dlužníkem, kterou se dosavadní závazek nahrazuje závazkem novým nebo narovnáním, pokud nebyla podle zvláštního právního předpisu zúčtována ve prospěch výnosů...«.

Podrobné vysvětlení k uvedené problematice jsme uvedli již v loňské příloze. Tentokrát uvádíme jen změnu pro fyzické osoby od 1. 1. 2009, kdy bylo do tohoto odstavce doplněno: »Poplatníci s příjmy podle § 7 nebo § 9, kteří nevedou účetnictví a výdaje uplatňují podle § 24, zvýší rozdíl mezi příjmy a výdaji o částku neuhrazeného závazku, odpovídající pohledávce, od jejíž splatnosti uplynulo 36 měsíců nebo se promlčela s výjimkou závazků dlužníka, který je v úpadku podle zvláštního předpisu, a u ostatních poplatníků s výjimkou závazků z titulu úvěrů, půjček, smluvních pokut, úroků z prodlení, poplatků z prodlení a jiných sankcí.«

Z výše uvedeného vyplývá, že tuto úpravu základu daně budou v daňovém přiznání za rok 2009 provádět fyzické osoby, které vedou účetnictví a poplatníci vedoucí daňovou evidenci, kteří uplatňují výdaje ve skutečné výši podle § 24 zákona o daních z příjmů. Zatímco v roce 2008 měly dle znění zákona úpravu provádět navíc i fyzické osoby, které uplatňovaly výdaje paušálem (a které nemají povinnost vést evidenci závazků).

Podle stanoviska Ministerstva financí ČR by mohlo jít u fyzických osob, které nevedou účetnictví, v roce 2009 o případ, kdy poplatník vedoucí daňovou evidenci uplatní poměrnou část nájemného v rámci finančního pronájmu hmotného majetku jako daňový výdaj, přičemž tato poměrná část je vyšší než uhrazená částka nájemného. Anebo o závazek vyplývající z pořízení hmotného nebo nehmotného majetku, který rovněž nebyl uhrazen do stanovené lhůty 36 měsíců, pokud byly již u tohoto majetku uplatněny odpisy majetku. Uplatněním odpisů hmotného majetku (třeba jen v jednom roce) se stal nezaplacený závazek vztahující se k pořízení majetku takovým závazkem, z jehož titulu byly uplatněny daňové náklady.

Sociální pojištění

Osoby samostatně výdělečně činné (dále jen OSVČ) navíc musí předložit i přehledy o příjmech a výdajích ze samostatné výdělečné činnosti na příslušnou okresní správu sociálního zabezpečení (OSSZ) a zdravotní pojišťovnu.

Každá osoba samostatně výdělečně činná, která alespoň po část roku (stačí jeden den) vykonávala samostatnou výdělečnou činnost, má povinnost podat na příslušnou okresní správu na předepsaném tiskopisu Přehled o příjmech a výdajích a dalších údajích podle ustanovení paragrafu 15 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění. Musí to provést nejpozději do jednoho měsíce ode dne, ve kterém měla podat přiznání. Za rok 2009 tedy do 30. 4. 2010.

Pokud daňové přiznání zpracovává a podává daňový poradce, musí podnikatel tuto skutečnost doložit okresní správě nejpozději do 30. 4. 2010. Přehled za rok 2009 je pak nutné podat do 30. 7. 2010.

Jestliže osobě samostatně výdělečně činné byla finančním úřadem prodloužena lhůta pro podání daňového přiznání, je povinna podat Přehled za rok 2009 do jednoho měsíce po uplynutí této lhůty. Přehled podávají i ty osoby samostatně výdělečné činné, které mají nulový příjem a nepodávají daňová přiznání. Přehled za rok 2009 musí podat do 2. 8. 2010.

Na základě podaného Přehledu o příjmech a výdajích se provádí vyúčtování pojistného na důchodové pojištění. Z uvedených údajů se stanoví výše pojistného na důchodové pojištění, které musí živnostníci za uplynulý kalendářní rok zaplatit.

Po vyúčtování uhrazených záloh na pojistné vzniká doplatek pojistného, který musí osoba samostatně výdělečně činná doplatit do 8 dnů ode dne, kdy podala nebo měla podat Přehled o příjmech a výdajích, nebo přeplatek pojistného, který ji okresní správa vrátí, pokud neexistují vůči okresní správě splatné závazky.

Od 1. ledna 2010 se za den platby pojistného považuje datum připsání peněz na účet správy sociálního zabezpečení.

Od roku 2004 se samostatná výdělečná činnost rozděluje na hlavní samostatnou činnost a vedlejší samostatnou výdělečnou činnost. Pokud podnikatel uvede do Přehledu údaje o výkonu vedlejší samostatné výdělečné činnosti, musí tyto údaje okresní správě oznámit nejpozději v den podání Přehledu za rok 2009. Doložit uvedené skutečnosti musí podnikatel nejpozději do konce kalendářního měsíce, následujícího po měsíci, ve kterém byl podán Přehled za rok 2009, pokud tak již neučinil dříve. Nebude-li důvod pro výkon vedlejší samostatné výdělečné činnosti doložen v uvedené lhůtě, bude samostatná výdělečná činnost považována za hlavní činnost a k pozdějšímu doložení nelze pro účely důchodového pojištění přihlédnout.

Od 1. 1. 2009 došlo ke změně podmínky pro vedlejší samostatnou výdělečnou činnost z důvodu zaměstnání. Pro rok 2009 a následující se nevyžaduje doložení příjmu ze zaměstnání, ale potvrzení, že je vykonáváno zaměstnání.

Nově budete vyplňovat do Přehledu výši daňového základu za rok 2009, namísto doposud uváděných příjmů po odpočtu výdajů ze samostatné výdělečné činnosti. Daňový základ se uvádí podle zákona o daních z příjmů. Uvedete zde dílčí základ daně z příjmů z podnikání a z jiné samostatně výdělečné činnosti stanovený podle paragrafu 7 zákona o daních z příjmů po úpravě podle paragrafů 5 a 23, a to i v případě, kdy jsou vaše příjmy osvobozeny od daně.

Ode dne následujícího po dni podání Přehledu za rok 2009 je povinna platit zálohy na pojistné osoba samostatně výdělečně činná, která:

- vykonává hlavní samostatnou výdělečnou činnost,

- vykonává vedlejší samostatnou výdělečnou činnost a přihlásí se k účasti na důchodovém pojištění na rok 2010,

- vykonává vedlejší samostatnou výdělečnou činnost a její daňový základ v roce 2009 dosáhl alespoň rozhodné částky - za rok 2009 ve výši 56 532 Kč.

Připomínáme, že tato částka se případně sníží o 4711 Kč za každý kalendářní měsíc, v němž po celý měsíc nebyla vykonávána vedlejší samostatná výdělečná činnost, a za každý kalendářní měsíc, v němž po celý měsíc měl ten, kdo vykonával vedlejší samostatnou výdělečnou činnost, nárok na nemocenské dávky nebo pobíral peněžitou pomoc v mateřství z nemocenského pojištění.

Za osobu samostatně výdělečně činnou vykonávající v roce 2010 vedlejší samostatnou výdělečnou činnost se pro účely placení záloh na pojistné považuje ta, která:

- v roce 2010 vykonává zaměstnání,

- má v roce 2010 nárok na výplatu částečného invalidního nebo plného invalidního důchodu nebo jí byl přiznán starobní důchod,

- má v roce 2010 nárok na rodičovský příspěvek nebo na peněžitou pomoc v mateřství nebo nemocenské z důvodu těhotenství a porodu, nemá-li nárok na peněžitou pomoc v mateřství, pokud tyto dávky náleží z nemocenského pojištění zaměstnanců,

- osobně pečuje o osobu mladší 10 let, která je závislá na péči jiné osoby ve stupni I., nebo pečuje o osobu, která je závislá na péči jiné osoby ve stupni II. až IV.,

- vykonává vojenskou službu, pokud nejde o vojáky z povolání,

- je nezaopatřeným dítětem (studium do 26 let věku).

Samostatná výdělečná činnost se považuje za vedlejší činnost v těch kalendářních měsících, v nichž po celý měsíc byla vykonávána samostatná výdělečná činnost a současně trvala výše uvedená skutečnost.

Změny v sociálním zabezpečení

Na tyto změny jsme upozorňovali již v naší loňské příloze, a proto je pouze stručně zrekapitulujeme.

Od 1. ledna 2009 bylo pro osoby samostatně výdělečně činné sníženo procento pojistného na důchodové pojištění a státní politiku zaměstnanosti na 29,2?% (z 29,6?%) a pojistné na nemocenské pojištění na 1,4?% (z 4,4 %).

Změna nastala u pojištění osob, které vykonávají uměleckou nebo jinou tvůrčí činnost na základě autorskoprávních vztahů a pojištění osob vykonávajících činnost vlastním jménem a na vlastní odpovědnost za účelem dosažení příjmu (herci, sportovci, umělci, advokáti, atd.). Tato činnost se od roku 2009 považuje za výkon samostatné výdělečné činnosti vždy, aniž by podmínkou bylo prohlášení o soustavnosti výkonu této činnosti tak jako do roku 2008.

S účinností od 1. ledna 2009 se v důchodovém pojištění změnily důvody pro výkon vedlejší samostatné výdělečné činnosti. Když v kalendářním roce OSVČ vykonává zaměstnání, je její samostatná výdělečná činnost považovaná za vedlejší činnost. Zaměstnáním se pro účely vedlejší samostatné výdělečné činnosti rozumí činnost zakládající účast na nemocenském, respektive důchodovém pojištění zaměstnanců.

Velké změny přinesla oblast nemocenského pojištění OSVČ. Účast na nemocenském pojištění zůstává i nadále dobrovolná. Od 1. 1. 2009 se však pojistné na nemocenské pojištění již neplatí spolu se zálohou na důchodové pojištění a na výši pojistného nemá vliv příjem dosažený v předcházejícím kalendářním roce.

Zdravotní pojištění

Každá osoba samostatně výdělečně činná má podle zákona povinnosti také vůči své zdravotní pojišťovně. Přehled o příjmech a výdajích ze samostatné výdělečné činnosti a úhrnu záloh na pojistné musí předložit příslušnému územnímu pracovišti zdravotní pojišťovny (zpravidla podle místa svého trvalého pobytu) nejpozději do jednoho měsíce ode dne, ve kterém měla podat přiznání k dani z příjmů fyzických osob za předchozí zdaňovací období. Za rok 2009 tedy do 30. dubna 2010, pokud podává daňové přiznání daňový poradce nejpozději do 30. července 2010.

Pokud osobě samostatně výdělečně činné zpracovává a podává daňové přiznání daňový poradce, musí tuto skutečnost doložit například kopií plné moci zdravotní pojišťovně nejpozději do 30. 4. 2010. Přehled je nutné předložit každé zdravotní pojišťovně, u které byla ve zdaňovaném období osoba samostatně výdělečně činná pojištěna.

Přehled odevzdává i drobný podnikatel, která má daň stanovenou paušální částkou, nebo živnostník, na kterého byl prohlášen konkurz, či osoba, která má příjmy ze samostatné výdělečné činnosti a není povinna daňové přiznání podávat (má nízké příjmy, má pouze příjmy zdaňované zvláštní sazbou daně apod.). I OSVČ, která není povinna daňové přiznání podávat, předkládá přehled - a to do 8. dubna 2010.

Pokud v roce 2009 byla osoba samostatně výdělečně činná i zaměstnancem a součet vyměřovacích základů zaměstnance a vyměřovacího základu OSVČ přesáhl částku 1 130 640 Kč, sníží se o tuto přesahující částku její vyměřovací základ. Je-li přesahující částka vyšší než vyměřovací základ OSVČ, sníží se o zbytek přesahující částky vyměřovací základ zaměstnance. Osoba samostatně výdělečně činná musí doložit vyměřovací základy, kterých dosáhla v roce 2009 v zaměstnání v případě, že úhrn vyměřovacích základů OSVČ a ze zaměstnání přesáhl částku 1 130 640 Kč.

Doplatek pojistného na zdravotní pojištění je i nadále splatný do 8 dnů po podání daňového přiznání za rok 2009. Pro tento účel proto osoba samostatně výdělečně činná sdělí v Přehledu den, kdy podala nebo měla podat daňové přiznání. Už víte, že od 1. ledna 2010 se za den platby pojistného považuje datum připsání peněz na účet zdravotní pojišťovny.

Osoba samostatně výdělečně činná musí na účet zdravotní pojišťovny pravidelně odvádět měsíční zálohy na pojistné, pokud není od placení těchto záloh zákonem osvobozena. V celých kalendářních měsících, ve kterých byla současně zaměstnancem a zaměstnání pro ni bylo hlavním zdrojem příjmů, není povinna platit zálohy na pojistné. Pojistné za takové měsíce zaplatí až na základě Přehledu.

Pokud se pro takovou osobu stane samostatná výdělečná činnost hlavním zdrojem příjmů, je povinna o této skutečnosti do osmi dnů informovat příslušnou zdravotní pojišťovnu a platit zálohy vypočtené z vyměřovacího základu za předchozí rozhodné období. Zálohy na pojistné neplatí také za kalendářní měsíc, ve kterém byla uznána po celý kalendářní měsíc práce neschopnou, nebo jí byla nařízena karanténa.

Text připravila daňová poradkyně Zuzana Smýkalová s použitím materiálů poradenské společnosti ORKÁN plus.

Interaktivní formuláře k dani z příjmů v elektronické podobě si můžete stáhnout na serveru www.ekonom.cz/dane2009.

Není vám něco zcela jasné? Daňoví experti zodpovědí vaše dotazy v on-line rozhovoru na www.ekonom.cz/dane2009 v pátek 19. února.

Zdroj: www.ihned.cz

Související články:

Daně 2009: Náklady na auto

Daně 2009: Jak vyplnit daňové přiznání snadno a rychle

Daně 2009: Většina změn pomůže. Sníží daně

Daně 2009: Daňový formulář

Daně 2009: Neplaťte, když nemusíte

Daně 2009: Výdělky z ciziny

Daně 2009: Změny daní v roce 2010

Daně 2009: Odkaz na daňové formuláře