![]() |
Historie Jak a z čeho se vyrábí? Rozlišení a pravost Obřad pití Míchané nápoje Přehled značek na českém trhu Nejdražší tequila světa |
To co je pro Moraváka slivovice, Řeka ouzo či Itala grappa , je pro Mexičana tequila. Oproti jmenovaným však obliba této pálenky dávno překonala pomyslné hranice své rodné země a dnes patří k nejvíce expandujícím lihovinám vůbec. Posledních 15 let tequila doslova dobývá svět. Od prosince roku 1993, kdy mexický regulační úřadu pro tequilu (CRT) vede statistiky, bylo založeno 133 nových výrobních společností a zaevidováno 843 značek. V loňském roce se na světě vypilo 285 miliónů litrů tequily, což je o 17% více než v roce 2006. Například v Rusku již začíná tequila pomalu vytlačovat vodku a Rusové se tak probojovali na 7. místo ve spotřebě za rok 2007.
Nejvíce však chutná v USA, kde vypijí na 50 miliónů lahví ročně (v ČR 67 tisíc). Může za to prohibice ze začátku minulého století, kdy byla tequila ve velkém pašována z Mexika. O další nárůst obliby se postarali první kalifornští Hippies, kteří se mylně domnívali, že tequila obsahuje mezkalin. V letech 1975 až 1995 vzrostla v USA spotřeba tequily o 1500% a dnes jsem směřuje téměř 90% exportu.
Tequilu začínáme objevovat i u nás v České republice. Jak se pije, zda pijeme „pravou“ nebo plagiát a nejen o tom jsou další řádky.
Podle jedné z legend je tequila darem z nebes, který byl seslán na zem Bohem. Blesk zasáhl rostlinu agáve ze které začala prýštit šťáva. Vše viděli Aztékové, kteří šťávu ochutnali a zjistili, že je velmi příjemná a omamná. Podle starých textů se však vypráví o krásné Indiánce Mayahutl z kmene Olmeků, první objevitelce medové vody z rostliny Maguery. Její manžel kvasil tuto vodu pro potěšení bohů, kněží a válečníků. Mayahuetl také jako první nabídla nápoj králi indiánských kmenů Montezumovi.
Nebyla to tequila jak ji známe dnes, ale druh zkvašené šťávy zvaný pulque. Tato šťáva je známá asi 1000 let a pije se dodnes. Až španělští dobyvatelé a osadníci začali pulque destilovat.
První tequila byla exportována roku 1873 do Nového Mexika. V roce 1893 získává tequila ocenění na světovém veletrhu v Chicagu. Avšak teprve v roce 1910 byl zaznamenán první název Tequila Vine.
Svůj název dostala tequila po stejnojmenném městečku ve státě Jalisco, kde začali nově příchozí osadníci poprvé vyrábět nápoj ve větším. Území bylo předáno majoru Juanu Lopezu Villasadovi, který měl zkušenosti s pěstováním modré agáve a začal se zakládáním plantáží. S nárůstem počtu obyvatel se zvyšovala i výroba tradiční tequily.
Tequila je tradiční národní nápoj, stejně smíšená jak Mexičané samotní – částečně indiáni, částečně Španělé.
1530 | Založeno město Tequila |
1620 | Domingo Lazara de Arregui píše o agave: „Povařena, poskytuje lisováním mošt, který po destilaci dává lihovinu čistší než voda a silnější než aguardiente…“ |
1753 | Založen první komerční lihovar La Antigua Cruz (Starý kříž). Lihovina z agave se nazývá chinguerite. |
1755 | Další komerční lihovar založen na haciendě Corralejo ve státě Guanajuato |
1795 | Don José Maria Guadalupe Cuervo zakládá lihovar a používá spíše kultivovanou než divokou agave |
1823 | Ital J. C. Beltrami cestuje po Mexiku a poté píše: „Agave poskytuje městu Tequila prosperitu, již by mu nedalo obilí. Z maguey vzniká vynikající lihovina označovaná jako mezcal wine.“ |
1825 | W. H. Hardy píše: „Maguey agave se prokvasí a destiluje na whisky…“ |
1873 | První tři sudy destilátu z agave jsou vyvezeny do El Pasa v Texasu |
1893 | Agave brandy získává zlatou medaili na Světovém veletrhu v Chicagu |
Po 1918 | Za epidemie španělské chřipky předepisovali mnozí lékaři jako prevenci proti nakažení tequilu se solí a limetovou šťávou |
1974-1976 | Mexická vláda vymezila území státu Jalisco a některá území států Guanajuato, Michoacán, Nyarit a Tamaulipas jako jediná povolená pro pěstování agave určené k výrobě tequily. |
1992 | Byla zřízena Consejo Regulador del Tequila, instituce dohlížející na výrobu tequily; kontrolní kód musí být uveden na každé láhvi s lihovinou |
Kolem 1995 | Poptávka po tequile vede k nedostatku zralých agave a zavedení kategorie tequila mixto (nejméně 51 % tequily ve směsi musí být z cukru pocházejícího z agave) |
27.5.1997 | Evropská unie začíná chránit označení tequila a mezcal |
2007 | Mexická vláda zavádí kategorii tequila extra añejo pro pálenku, jež zrála déle než tři roky v sudu |
autor: Martin Kostlán
Dodnes se někteří lidé domnívají, že základ pro výrobu tequily je kaktus. Pravá tequila se však ze zákona vyrábí z rostliny agáve (sukulent). Agáve je na světě přes 300 druhů, ale jen Weberova modrá agáve (Agave tequilana) díky malému množství chlorofylu zaručí, že výsledný produkt bude méně hořký. Agáve pro výrobu tequily se pěstuje v pěti mexických oblastech, v nehostinné krajině s nesnesitelným vedrem, kde musí rostlina vydržet bez kapky vody celé měsíce.
Agave se daří na půdě bohaté na železo a v klimatických podmínkách nad 1500 metrů nad mořem. Ve státě Jalisco se takové území – v průměru 2000 m.n.m. - nazývá Los Altos (Vysočina). Nejžádanější značky tequily vycházejí z agave vypěstovaných právě tam (agave z přímořských oblastí poskytují tequilu se zemitou příchutí).
Agave je možno pěstovat ze semen, ale nikdo to nedělá. Všechny sklízené rostliny vyrostly z hijuelos, odštěpků od přízemního kořenového systému zhruba tři až šest let staré mateřské agave. Každá jich ročně poskytne šest až devět; žádný div, že jim zemědělci říkají babies. Odštěpky – mají velikost a tvar pomeranče či menšího ananasu - se od mateřské rostliny oddělují koncem jara, nechávají se (nikdo neví proč, ale výborně to funguje) zaschnout na poli, a poté se vysazují do vyschlé půdy. I toto má svůj význam: Atavismus rostliny nutí hijuelo zakořenit a dostat se do hloubky ke zdroji vody… Pencas, jako meč ostré listy poseté jehličkami, pak chrání rostlinu při růstu…
Po sedmi až deseti letech je agave asi 150 cm vysoká a zralá ke sklizni. V té době vystrkuje růžky v podobě cogollos, zárodků lodyh, na nichž by se časem vyvinuly květy. Výrobci známých značek nechávají tyto části rostliny odstranit, aby se vyhnuli hořkým tónům lihoviny; ostatní – v zájmu lepších ekonomických výsledků – je na agave ponechávají až do sklizně. Lépe řečeno: až do chvíle individuálního výběru pro sklizeň! Rostliny i ve velmi těsném sousedství dosahují totiž zralosti v rozmezí posledních 2 – 3 let a sklízet je plošně by znamenalo ztráty: Nezralá agave má podstatně nižší obsah škrobu, tudíž bude mít méně cukru a menší výtěžnost.
V průměru platí, že |
10 % všech agave na plantáži je zralých již po 7 letech 20 % všech agave na plantáži je zralých již po 8 letech 50 % všech agave na plantáži je zralých již po 9 letech 20 % všech agave na plantáži je zralých po 10 letech |
Sklizeň (jima v jazyce nahuatlských Indiánů) agave je věru těžká práce. Mimo jiné znamená osekat pencas; le jimador k tomu používá nástroj coa, jak žiletka ostrý oválný nůž nasazený na dlouhé rukojeti. Jeden jimador zpracuje denně tři až pět tun agáve! Výsledkem jsou 60 až 100 kilogramů těžká osekaná monstra, jimž se pro podobu s ananasem říká piña (někdy se používá výraz cabeza - hlava).
Pro představu: |
Ze 7 kg pini se vyrobí 1 litr 100% blue agave tequily |
Jakmile se dostane náklad s piña (výraz neskloňujeme, abychom se nedostali do jazykových zkomolenin) do lihovaru, ihned se složí (mimochodem: dělá se to zásadně ve stínu, aby se udržely piña v dobrém stavu), pořeže na zhruba stejně velké kusy v zájmu stejně dlouhé doby následujícího vaření. To se odehrává v tradičních lihovarech v pecích, v moderních lihovarech v autoklávech, kde se piña vaří pod tlakem, aby se škroby rozložily na jednoduché cukry, především na fruktózu.
Vařená agáve se po ochladnutí buď rozdrtí ve speciálním horizontálním mlýnu zvaném tahona, stále častěji se ale pomelou v moderních mlýnech. Výsledkem je v každém případě mosto či aguamiel, sladká štáva, a pevné zbytky zvané bagazo či marrana.
Tento technologický krok představuje určitou křižovatku: Záleží na tom, zda má být výsledkem tequila z cukru získaného ze šťávy výhradně z agave (100% Blue Agave Tequila) nebo tequila) pro niž je předepsáno použití minimálně 51 % cukru z agave a zbytek z jiných zdrojů (šťávy cukrové třtiny, nerafinovaného hnědého cukru nebo sirupu z kukuřičného zrna).
V obou případech se meziprodukt zakvasí ať už přírodními (již jen zřídka), nebo vypěstovanými kvasnými kmeny, jež jsou obvykle tajemstvím výrobce. Kvasinky přemění cukr na alkohol a kysličník uhličitý.
Kvašení trvá od dvou do pěti dnů. Výsledkem je mosto muerto (mrtvý mošt), tekutina o obsahu 5 – 10 % objemových jednotek alkoholu. Přičemž:
18 000 litrů moštu dá (přibližně) 1 800 litrů tequily o 55 % objemových jednotek alkoholu |
Výrobci prémiových značek tequily používají dvoustupňovou, někdy zvanou skokovou či kotlíkovou, destilační metodu (pro výrobu ordinario – viz dále - používají stále častěji kontinuální aparatury). Někteří dosud sázejí na měděné kotle známé z výroby koňaku nebo sladové whisky; stále více lihovarů přešlo na kotle z nerezavějící oceli, které jsou zhruba čtyřikrát levnější.
Po první destilaci označované jako destrozado či estozaminto má lihovar k dispozici ordinario, meziprodukt, který je již v tomto stadiu rozdělen na hlavu, srdce a ocas (českým ekvivalentem jsou úkap, prokap a dokap; to připomíná filozofii irské trojnásobné destilace) a obsahuje kolem 25 % objemových jednotek alkoholu. Je podroben druhému stupni; ten trvá dvakrát tak dlouho a poskytuje lihovinu o průměrných 55 % objemových jednotek alkoholu. (I zde platí: čím vyšší procento, tím méně charakteru v destilátu. Uvedené procento, jež zase připomíná destilaci slivovice, je odpovědné za výraznou chuť tequily, která někomu vyhovuje, jinému ne. Jako u té slivovice…)
Pro lepší představu: |
Objem produkce jednotlivých lihovarů se velmi liší. Mamutí podniky destilují 80 000 litrů denně; ty nejmenší čtyřicetkrát méně! |
Obsah alkoholu v tequile, doba, po kterou zraje a typ sudu, v němž se to děje, má zásadní vliv na kvalitu výsledného produktu.
Sudy používané ke zrání jsou v současné době většinou ty, ve kterých zrála Bourbon nebo Tennessee whiskey. Ukazuje se, že tequila, jež strávila nějaký čas v jejich náruči, je jednak jemnější, jednak si uchovává chuť agave. Kromě toho tyto sudy, které ze zákona musí být původně jednak nové, jednak vypálené, jednak z amerického bílého dubu, mnohem rychleji zbarvují destilát. (Jistý lihovar použil sudy, v nichž nezrála Bourbon whiskey a došel tak ke kořenité příchuti své tequily). Nové a nevypálené sudy zase vedou k tomu, že dominuje dřevitá příchuť. Ani sudy po sherry či skotské whisky se neosvědčily tak, jak experimentátoři očekávali…Uplatňují se ale sudy po koňaku; jsou ale drahé a tak se používají jen pro zrání super-prémiových tequil.)
Doba zrání ovlivňuje zásadním způsobem styl tequily. Přehledně to ukazuje tabulka:
Styl |
Doba zrání |
Objem sudu |
Příměsi |
Poznámka |
Blanco/Plata/Silver | max. 30 dní | |||
Joven/Oro/Gold | max . 30 dní | Karamel*) max. 1 % váhy lihoviny | *) Karamel se podílí na barvě, jen málo na chuti | |
Resposado/Rested | 2 - 11 měsíců | 19 000 litrů *) | *) pro sudové dodávky, jinak neomezen | |
Añejo/Aged | 1 - 3 roky | 180 - 500 l | vyrábí se od 50. let minulého století | |
Extra Añejo/Extra Aged |
déle než 3 roky | 180 - 500 l | kategorie byla uzákoněna v roce 2007 |
|
Plantáž agave, Jalisco, Mexiko |
Vzhledem k poměrně náročnému výrobnímu postupu a limitovanou plochou země vhodné k pěstování agáve, patří tequila k dražším alkoholickým nápojům. Podle mexických zákonů se můžou agáve pro výrobu tequily pěstovat pouze v pěti oblastech – v celém státě Jalisco a v oblastech států Guanajuanto, Michoaccan, Nayarit a Tamaulipas.
Tyto zákony také určují pravidla pro výrobu tequily ze 100% agáve, nebo tequily řezané, takzvané mixto.
![]() |
Dalo by se říci, že existují 4 druhy tequil, kde dodržovaný postup výroby je shodný jak u mixto tak u 100% agáve.
Ani tequile se nevyhnulo "plagiátové šílenství". I proto mexické úřady zavedly sérii značení na etiketách a jejich použití společně s postupem výroby důsledně kontrolují.
Zvyšující popularitu tequile také zajišťuje známý způsob pití s citrónem a solí. Přesto se v Mexiku pije zejména čistá případně s citrónem vymačkaným přímo do sklenice. V USA a v Evropě se ujal způsob kdy na hřbet ruky mezi palec a ukazovák nasypeme sůl. Stejnou rukou vezmeme plátek citrónu, slízneme sůl, jedním douškem vypijeme tequilu a rychle zajíme citrónem. V podnebí panujícím v Mexiku (velké horko, vlhkost) má sůl své opodstatnění, zadržuje vodu v těle. Citron díky enzymu s názvem purin zase rychleji odbourává alkohol. V našich končinách v podstatě nemá tento rituál žádný význam, nicméně je přinejmenším zábavný.
Citron se solí se pije s tequilou blanco, u „zlatých“ tequil se rozmáhá konzumace s pomerančem a skořicí. Tento zvyk je chytrý reklamní tah výrobců „zlatých“ tequil a amerických obchodníků a nemá žádné opodstatnění jako citrón se solí. Zlí jazykové tvrdí, že e tímto způsobem zastírá špatná chuť některých „zlatých“ tequil.
Je však na každém jak tequilu pije, pamatujte však, že chuť vysoce kvalitní tequily je škoda ničit citrónem a solí. Tento tekutý symbol Mexika je nejlepší vychutnávat po malých doušcích z koňakových sklenic při pokojové teplotě.
S tequilou se musí zacházet opatrně, protože je stejně sladká a výbušná jako povaha Mexičanů.
Mixologie tequily
Česká barová/barmanská scéna využívá tequilu k několika málo standardům/účelům.
2 – 4 cl | tequila blanco |
2 cl | Cointreau |
2 cl |
čerstvá limetová šťáva |
sůl |
Na koktejlové sklence vytvořte tenkou slanou krustu. Do šejkru na led dávkujte všechny suroviny, protřepejte a nalijte přes sítko do připravené sklenky.
Existuje mnoho variant tohoto základního tématu/motivu; jednak jsou to frozen, tedy připravované v mixéru s drceným ledem, jednak jsou to fruity, připravené s různým ovocem (oblíbené jsou jahody, maliny, ananas, mango) jak rozmačkaným přímo v šejkru, nebo ušlehaným v mixéru. Někdo přidává k surovinám střik cukrového/cukerného sirupu.
Existuje mnoho zaručených legend, jak koktejl vznikl. Pět nejpravděpodobnějších shrnuje přehledně tabulka:
Rok |
Autor/ka |
Místo činu |
Další okolnosti |
1936 | Danny Negrete | Garci Crespo Hotel, Pueblo, Mexiko | Barman Danny vytvořil drink se slanou krustou pro svoji přítelkyni, jež měla zlozvyk namáčet si prst do soli a olizovat ho. |
1938 | Danny Herrera | Rancho La Gloria Bar, Tijuana, Mexiko | Majitel baru Danny vytvořil koktejl pro tanečnici Marjorii King, jež byla alergická na alkohol kromě tequily. Margarita je anglicky Marjorie. |
1942 | Pancho Morales | Tommy´s Place, El Paso, Texas, USA | Barman Pancho byl požádán, aby namíchal koktejl Magnolia. Netušil jak, tak kombinoval tequilu, Cointreau a limetovou šťávu a nazval drink španělským slovem pro sedmikrásku. |
1948 | Margarita Ashford Sames | Hacienda manželů Ashfordových, Acapulco, Mexico | Manželka prodejce amerických automobilů v Mexiku namíchala na Štědrý den koktejl pro vybranou společnost, v níž byli mj. herec John Wayne a budoucí megahoteliér Nick Hilton. Použila svůj oblíbený likér Cointreau. Hilton ji i s koktejlem hodil do bazénu. |
1950 | Derlesse & Underwood | Tail o´ the Cock, Los Angeles, USA | Vernon Underwood zjistil, že v tomto baru teče tequila José Cuervo proudem. Když zjistil, že to je díky Derlessovu koktejlu, začal nápoj propagovat všude po světě. |
5 cl | 100% blue agave tequila (např. Tezón Blanco) |
čerstvá pomerančová šťáva | |
1 – 2 střiky | grenadina |
Do tumbleru na led dávkujte tequilu, doplňte až téměř po okraj šťávu, promíchejte a teprve pak dávkujte grenadinu.
Následující receptury o co méně známé jsou u nás/O co méně známé jsou následující receptury u nás, o to známější jsou ve světě…
4 cl | tequila |
2 cl | Cointreau |
2 cl | limetová šťáva |
1 – 2 střiky | Chambord |
macerovaný rozmarýn v agave sirupu |
Do šejkru na led dávkujte suroviny kromě Chambord, protřepejte, nalijte do sklenky, stříkněte Chambord a ozdobte čerstvou snítkou rozmarýnu.
4 cl | tequila |
2 cl | bílý kakaový likér |
2 cl | 33% smetana |
1 cl | grenadina |
Smíchejte všechny ingredience v nástavci mixéru, teprve pak přidejte drcený led a mixujte; nápoj se nese/těší nové vlně popularity na čerstvé vlně popularity.
2 cl | tequila |
2 cl | pisco |
2 cl | cachaça |
2 cl | rum Havana Club |
2 cl | Cointreau |
5 cl | čerstvá limetová šťáva |
cola |
Do většího tumbleru na kostky ledu dávkujte vše kromě coly. Promíchejte a doplňte colou.
Další míchané nápoje z tequily naleznete zde »
Značka |
Druhy |
Obsah alk. |
Litráž |
Cena za 1l od |
|
1921 | Blanco, Reposado, Reserva Especial | 40% | 0,7l | 1 010,- Kč | detail » |
Agavita | Blanco, Gold, | 38% | 0,7l | 275,- Kč | detail » |
Amate | Blanco, resposado, Añejo | 40% | 0,7l | 717,- Kč | detail » |
Arriba | Silver, gold | 38% | 0,7l | 375,- Kč | detail » |
Casco Viejo | Blanco, joven, Reposado | 35%, 38% | 0,7l | 415,- Kč | detail » |
Corralejo | Blanco, Reposado, Añejo, Triple | 38% | 0,75l, 1l | 855,- Kč | detail » |
Don Augustín | Blanco, Reposado, Añejo | 38%, 40% | 0,7l, 0,75l | 730,- Kč | detail » |
El Jimador | Blanco, Reposado, Añejo | 38% | 0,7l | 558,- Kč | detail » |
Herradura | Silver, Reposado, Añejo, Seleccion Suprema |
40% | 0,7l | 1 010,- kč | detail » |
Jose Cuervo | Clasoco, Especial, Reserva | 40% | 0,7l, 1l | 415,- Kč | detail » |
JR | Blanco, Reposado, Añejo | 40% | 0,7l | 605,- Kč | detail » |
Maracame | Plata, Reposada, Añejo, Gran Platino |
40% | 0,75l | 1 045,- Kč | detail » |
Olmeca | Silver, Gold, Extra Aged | 38% | 0,7l, 1l | 391,- Kč | detail » |
Olmeca Tezón | Blanco, Reposado, Añejo | 38% | 0,7l | 1 671,- Kč | detail » |
Pepe Lopez | Silver, Gold | 40% | 0,75l, 1l | 318,- Kč | detail » |
Sauza | Silver, Gold, Hornitos | 38%, 40% | 0,7l, 0,75l, 1l | 385,- Kč | detail » |
Sierra | Silver, Reposado, Antiguo | 38% | 0,5l, 0,7l, 1l, 3l | 315,- Kč | detail » |
Sierra Milenario | Blanco, Extra Añejo | 41,5% | 0,7l | 795,- Kč | detail » |
Sombrero Negro | Silver, Gold | 38% | 1l | 330,- Kč | detail » |
Značka | Druhy | Obsah alk. | Litráž | Cena 1l od | |
Liquer Tequila Rose | 17% | 0,7l | 366,- Kč | detail » | |
Sotol | Plata, Reposado, Añejo, Oro Puro | 38% | 0,75l | 555,- Kč | detail » |
Láhev nejdražší tequily, kterou ručně foukalo 32 sklářů tvoří
4 kg těžká vrstva platiny a 18 mikronů silná vrstva stříbra 925.
Je také ozdobena šesti tisíci kusy diamantů vytříbené čirosti.
Uvnitř láhve najdeme směs tří druhů tequily 100% agave,
které zrály 3, 6 a 9 let. V ceně nejdražšího alkoholu světa má
kupec cestu tryskáčem do Mexika, exklusivní výlety a večírek,
kde může tuto láhev rovnou vypít.
cena: 23.800.000,- Kč (1.000.000,- EUR)
Autor: Martin Kostlán, GastroTrend
20.02.2009 - 17:39:38
Ve čtyřleté olympijské periodě se na jihu Moravy koná mezinárodní ...
Moravští a čeští vinaři uspěli na mezinárodní soutěži Great American ...
Když před třemi desítkami let japonská společnost Asahi uvedla na ...
Čerstvé domácí těstoviny a voňavá pizza připravené před vašima ...