GastroTrend

GastroTrend - odborný portál pro gastronomii
Dnes je 24.04.2019, svátek má Jiří
GastroTrend

banner

 

RUBRIKY/ČLÁNKY » PODNIKÁNÍ/UŽITEČNÉ

Kontrola dodržování léčebného režimu

 

ilustační fotoOd 1. ledna 2009 jsou zaměstnavatelé oprávněni kontrolovat během prvních čtrnácti kalendářních dnů pracovní neschopnosti svého zaměstnance, zda dodržuje režim dočasně práce neschopného pojištěnce. Na druhou stranu musejí svým zaměstnancům poskytovat v uvedených dnech náhradu mzdy místo nemocenských dávek.

Režim dočasně práce neschopného pojištěnce (dále "léčebný režim") stanoví ošetřující lékař při rozhodnutí o vzniku dočasné pracovní neschopnosti. Léčebný režim v sobě zahrnuje:

  • stanovení léčebného režimu,
  • povinnost zdržovat se v době dočasné pracovní neschopnosti v místě pobytu a dodržovat vycházky,
  • povolení vycházek včetně jejich rozsahu a doby, pokud je zdravotní stav pojištěnce a stanovený léčebný režim nevylučuje,
  • povolení změny místa pobytu v době dočasné pracovní neschopnosti, pokud zdravotní stav pojištěnce a stanovený léčebný režim tuto změnu nevylučují,
  • pracovní rehabilitaci, pokud ji zabezpečuje úřad práce.

 

Povinnosti zaměstnance

 

Ze zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o nemocenském pojištění") vyplývají povinnosti pro pojištěnce (zaměstnance). Např. musí:

  • dodržovat léčebný režim,
  • umožnit příslušnému orgánu nemocenského pojištění a zaměstnavateli kontrolu dodržování léčebného režimu, přičemž je povinen prokázat svou totožnost a předložit rozhodnutí o vzniku dočasné pracovní neschopnosti (tzv. neschopenku),
  • dostavit se v určeném termínu k ošetřujícímu lékaři nebo k lékaři příslušného orgánu nemocenského pojištění ke kontrole posouzení zdravotního stavu a dočasné pracovní neschopnosti,
  • předkládat lékaři příslušného orgánu nemocenského pojištění doklady potřebné ke kontrole posouzení zdravotního stavu a dočasné pracovní neschopnosti a za tím účelem též prokázat svou totožnost,
  • podrobit se na výzvu orgánu nemocenského pojištění vyšetření zdravotního stavu lékařem orgánu nemocenského pojištění a vyšetření ve zdravotnickém zařízení, které určí orgán nemocenského pojištění,
  • oznámit příslušnému orgánu nemocenského pojištění, případně zaměstnavateli, pokud kontrolu provedl zaměstnavatel, důvody své nepřítomnosti v místě pobytu v době kontroly dodržování léčebného režimu, a to nejpozději v pracovní den následující po dni této kontroly, případně po dni, kdy se o ní dozvěděl,
  • dostavit se do určeného termínu po ukončení ústavní péče nebo komplexní lázeňské péče k ošetřujícímu lékaři ke kontrole dočasné pracovní neschopnosti, případně brání-li mu vážné důvody, projednat s ošetřujícím lékařem v této lhůtě jiný termín,
  • sdělit ošetřujícímu lékaři při uznání dočasné pracovní neschopnosti místo pobytu, na kterém se bude v době dočasné pracovní neschopnosti zdržovat,
  • požádat předem ošetřujícího lékaře o povolení změny místa pobytu v době dočasné pracovní neschopnosti, pokud chce změnit toto místo,
  • hlásit ošetřujícímu lékaři změny údajů o dosavadní pojištěné činnosti a o zaměstnavateli,
  • sdělit ošetřujícímu lékaři, kdo je jeho zaměstnavatelem, nebo zda je osobou samostatně výdělečně činnou, anebo zda je zahraničním zaměstnancem (má-li pojištěnec více zaměstnavatelů, sděluje všechny své zaměstnavatele),
  • předat neprodleně zaměstnavateli rozhodnutí o vzniku dočasné pracovní neschopnosti a rozhodnutí o ukončení dočasné pracovní neschopnosti (karantény), potvrzení o době jejího trvání a rozhodnutí o změně léčebného režimu a informovat zaměstnavatele o změně místa pobytu v době prvních čtrnácti kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti.


Změnu místa pobytu v době dočasné pracovní neschopnosti v České republice je pojištěnec povinen předem písemně nebo jinak prokazatelně oznámit orgánu nemocenského pojištění, ošetřujícímu lékaři, a jde-li o změnu místa pobytu v období prvních čtrnácti kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti, též zaměstnavateli. Na dobu delší než tři kalendářní dny smí pojištěnec změnit místo pobytu v době dočasné pracovní neschopnosti pouze se souhlasem ošetřujícího lékaře. Přísněji se posuzuje změna místa pobytu do ciziny, ke které je nutný předchozí souhlas ošetřujícího lékaře, jenž může tuto změnu může povolit pouze po předchozím písemném souhlasu příslušného orgánu nemocenského pojištění.

O povolení vycházek nebo změny jejich rozsahu a doby a o změně místa pobytu v době dočasné pracovní neschopnosti rozhoduje ošetřující lékař na základě žádosti práce neschopného zaměstnance. Žádá-li zaměstnanec o povolení, resp. změnu, na dobu delší než tři kalendářní dny nebo do ciziny a ošetřující lékař to nepovolí, vydá o tom rozhodnutí, jen požaduje-li to pojištěnec.

 

Zaměstnavatel může kontrolovat léčebný režim

 

Od 1. ledna 2009 může zaměstnavatel v oblasti nemocenského pojištění například:

  • dát příslušnému orgánu nemocenského pojištění podnět ke kontrole důvodnosti trvání dočasné pracovní neschopnosti a ke kontrole dodržování léčebného režimu (jde-li o jeho zaměstnance), a to po celou dobu trvání pracovní neschopnosti (nejen po dobu prvních čtrnácti dnů),
  • požadovat od ošetřujícího lékaře informaci o místě pobytu zaměstnance v době dočasné pracovní neschopnosti a o rozsahu a době povolených vycházek,
  • provést kontrolu, zda zaměstnanec v období prvních čtrnácti kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti dodržuje povinnosti v rámci léčebného režimu.


ilustační fotoPodle § 192 odst. 5 a 6 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákoník práce"), je zaměstnavatel oprávněn kontrolovat, zda jeho zaměstnanec, který byl uznán dočasně práce neschopným, dodržuje v období prvních čtrnácti kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti léčebný režim. V případě zjištění porušení povinnosti zaměstnancem vyhotoví o kontrole písemný záznam a uvede v něm skutečnosti, které znamenají porušení tohoto režimu. Stejnopis tohoto záznamu doručí zaměstnanci, který tento režim porušil, okresní správě sociálního zabezpečení příslušné podle místa pobytu zaměstnance v době dočasné pracovní neschopnosti a ošetřujícímu lékaři.

Zaměstnavatel je oprávněn požádat ošetřujícího lékaře, který stanovil zaměstnanci režim dočasně práce neschopného pojištěnce, o sdělení tohoto režimu v rozsahu, který je zaměstnavatel oprávněn kontrolovat, a o zhodnocení zaměstnavatelem zjištěných případů porušení léčebného režimu. Zaměstnanec je povinen umožnit zaměstnavateli kontrolu dodržování svých povinností.

 

Kontrola svými zaměstnanci

 

Zákoník práce nestanoví, kdo může za zaměstnavatele kontrolovat dodržování léčebného režimu, rozhoduje o tom zaměstnavatel. Může to být například zaměstnanec, který bude mít o tuto činnost rozšířenou pracovní náplň v rámci sjednaného druhu práce, nebo zaměstnanec, který bude kontrolní činnost vykonávat na základě dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce (kontrolní činnost se pak ale nemůže krýt s druhem práce sjednaným v pracovní smlouvě - zde může být uveden např. druh práce "výkon personální agendy" nebo "mzdová účetní", nikoliv ale např. "provádění kontroly nad dodržováním léčebného režimu"). Na tom, zda je tato kontrolní činnost vykonávána na základě pracovní smlouvy nebo podle některé z dohod, jsou závislé pracovněprávní nároky vznikající na základě této činnosti. Zejména se jedná o posouzení mzdových nebo platových nároků (např. příplatky za práci v sobotu a v neděli nebo ve svátek), pokud by příslušný zaměstnanec kontroloval dodržování léčebného režimu zaměstnancem v sobotu, v neděli, ve svátek apod.

Zaměstnavatel by měl sdělit všem zaměstnancům (v pracovním řádu nebo jiném vnitřním firemním opatření), kdo je za něj oprávněn kontrolu provádět. Osoby, které provádějí kontrolu, k tomu musejí mít písemné pověření od zaměstnavatele. Při vlastní kontrole se kontrolující osoby prokážou pověřením, případně ve vztahu k zaměstnancům průkazem totožnosti. To přichází v úvahu zejména u zaměstnavatele s větším počtem zaměstnanců, kdy je složitá vzájemná informovanost a komunikace mezi zaměstnanci a vedoucími pracovníky (např. s ohledem na organizační nebo výrobní strukturu).

 

Kontrola jiným subjektem

 

Otázku, zda si zaměstnavatel může zajistit kontrolu dodržování léčebného režimu jiným subjektem, např. agenturou, je nutné posoudit z několika hledisek. Smlouva o provádění kontrolní činnosti mezi zaměstnavatelem a kontrolující firmou by byla dohodou obchodněprávní za účelem dosažení zisku. Z toho by mohly vyplývat některé negativní důsledky, spočívající např. v neoprávněném sledování, případně i šikanování zaměstnance, pokud by kontrola byla prováděna jen účelově, aby byl zaměstnanec "přistižen" při porušení léčebného režimu. Takové jednání by bylo možné posoudit jako postup v rozporu s dobrými mravy. Kromě toho je nutné vzít v úvahu též ochranu citlivých údajů zaměstnance. Zaměstnavatel by mohl sdělit údaje o zaměstnanci, který je v pracovní neschopnosti (např. údaj o bydlišti, datum narození apod.), jen s jeho souhlasem. Zaměstnavatel si tedy může zajistit kontrolu dodržování léčebného režimu smluvně s jiným subjektem, musí ovšem dodržet uvedené zásady.

O kontrolu dodržování léčebného režimu v období prvních čtrnácti dnů pracovní neschopnosti (i po jejich uplynutí) může zaměstnavatel požádat rovněž příslušnou správu nemocenského pojištění. Ta je povinna provést kontrolu do sedmi dnů od obdržení žádosti. O výsledku kontroly pak musí informovat zaměstnavatele. Stejné oprávnění má i ošetřující lékař, který může O kontrolu může orgán nemocenského pojištění požádat rovněž.

 

Porušení léčebného režimu

 

Rozsah oprávnění zaměstnavatele kontrolovat dodržování léčebného režimu je vymezen povinnostmi zaměstnance. Zaměstnanec je povinen umožnit zaměstnavateli kontrolu dodržování léčebného režimu a musí zástupci zaměstnavatele při kontrole prokázat svou totožnost a předložit rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti.

Zaměstnanec se má v době pracovní neschopnosti zejména zdržovat v místě pobytu, které sdělil ošetřujícímu lékaři při vzniku pracovní neschopnosti, nebo v místě, na které změnil pobyt v době pracovní neschopnosti. Zaměstnavatel tak může např. zjišťovat, zda se zaměstnanec zdržuje v bytě (v místě svého pobytu), nemůže však kontrolovat, zda se ve svém bytě věnuje jiným činnostem, které nejsou v souladu s léčebným režimem. Právní předpis rovněž neumožňuje zástupci zaměstnavatele vstoupit do bytu zaměstnance, pokud s tím zaměstnanec, který je v pracovní neschopnosti, nevysloví souhlas.

Zjistí-li zaměstnavatel, že je zaměstnanec mimo místo pobytu a nemá povolené vycházky, jde o porušení léčebného režimu. Prokázat porušení léčebného režimu ovšem není jednoduchou záležitostí.

 

Časté výmluvy mouhou někdy stačit

 

ilustační fotoNejčastější výmluvou nemocného zaměstnance je, že nemohl reagovat na akustické či mechanické výzvy (např. domovní zvonek), neboť spal. Zjištění kontrolora, že zaměstnanec na tyto výzvy nereagoval, přitom nemusí znamenat porušení léčebného režimu. Kontrolující tuto skutečnost zapíše do písemného záznamu o kontrole a uvede vše, co podle jeho názoru znamená porušení léčebného režimu. Rozhodující je pak ale vyjádření ošetřujícího lékaře, který by měl zhodnotit zjištěné případy porušení léčebného režimu. Může např. uvést, že zaměstnanec má "předepsaný" léčebný režim s užitím léků, které by mohly vyvolávat zvýšenou potřebu spánku, a proto nemohl zaměstnanec odpovídat na výzvy kontrolora. Odůvodnění zaměstnance, že "spal jsem jako zabitý", tak například může "projít", jen pokud ošetřující lékař předepsal silné utišující prášky.

Stává se také, že je nemocný zaměstnanec "přistižen" na obědě v restauraci nebo na nákupu, ačkoliv byl tento pobyt mimo režim povolených vycházek. Ani takové zjištění nelze obecně považovat za porušení léčebného režimu (zaměstnanec např. žije sám a je proto nucen odejít na oběd do restaurace nebo si opatřit nákup). Také zde je nutné hodnotit všechny konkrétní okolnosti jednotlivě a ve vzájemném souhrnu. Zejména zaměstnanec, který nemá rodinné příslušníky, by ale měl lékaře požádat o napsání tzv. "existenčních vycházek". Samozřejmou podmínkou je, že zdravotní stav zaměstnance v době jeho pracovní neschopnosti takové vycházky dovoluje a není tím narušeno jeho léčení.

 

Záznam o výsledku kontroly

 

Zjistí-li zaměstnavatel při kontrole dodržování léčebného režimu jeho porušení, postupuje podle § 192 odst. 6 zákoníku práce. Vyhotoví o kontrole písemný záznam s uvedením skutečností, které podle jeho názoru znamenají porušení léčebného režimu. Stejnopis tohoto záznamu doručí zaměstnanci, který léčebný režim porušil, okresní správě sociálního zabezpečení příslušné podle místa pobytu zaměstnance v době dočasné pracovní neschopnosti a ošetřujícímu lékaři. Záznam ovšem ještě není právním úkonem, který by zakládal nebo měnil práva a nároky zaměstnance.

Podle zjištěných okolností, které svědčí o porušení léčebného režimu, může zaměstnavatel zaměstnanci snížit nebo neposkytnout náhradu mzdy nebo platu. Zaměstnanci, kteří budou postiženi na náhradě mzdy, se budou zřejmě snažit prokazovat, že neporušili léčebný režim. Nedojde-li k dohodě, pak nebude zbývat jiný postup než soudní řízení.

Zaměstnavatel může zaměstnanci rovněž vytknout porušení léčebného režimu a upozornit ho na možnost sankce při dalším porušení. Toto rozhodnutí je plně v pravomoci zaměstnavatele. Porušení léčebného režimu ale nemůže být v žádném případě považováno za porušení právních povinností, které se vztahují k zaměstnancem vykonávané práci, a není možné z tohoto důvodu [§ 52 písm. g) zákoníku práce] dát zaměstnanci výpověď z pracovního poměru. Zaměstnavatel sice např. může požadovat, aby se zaměstnanec zdržel určitých činností v době odpočinku, aby měl třeba společenské vystupování, předepsaný oděv, příjemný vzhled apod., ale nemůže považovat za nesplnění požadavků pro výkon práce, že bude porušovat léčebný režim. Takové jednání zaměstnance, přestože je porušením povinnosti podle zákona o nemocenském pojištění, nesouvisí s plněním povinností sjednaných v pracovní smlouvě v rámci druhu práce.

Provádí-li kontrolu orgán nemocenského pojištění, musí sepsat písemný záznam, v němž se uvedou výsledky kontroly, i když nedošlo k porušení léčebného režimu. V případě jeho porušení zašle tento záznam zaměstnanci, zaměstnavateli a ošetřujícímu lékaři (§ 76 odst. 2 zákona o nemocenském pojištění).

Aby se předešlo zbytečným sporům ohledně důsledků porušení léčebného režimu, obsahuje zákon o nemocenském pojištění § 64 odst. 1 písm. f): Zaměstnanec je povinen oznámit příslušnému orgánu nemocenského pojištění, případně zaměstnavateli, pokud provedl kontrolu sám, důvody své nepřítomnosti v místě pobytu v době kontroly. Tuto povinnost má splnit nejpozději v pracovní den následující po dni této kontroly, případně po dni, kdy se o ní dozvěděl. Sdělené důvody bere zaměstnavatel v úvahu při posouzení, zda zaměstnanci bude krátit či odejme náhradu mzdy v důsledku porušení léčebného režimu.

 

Zdroj: www.ihned.cz

reklama:
 
zpětzpět  tisktisk  poslat e-mailem

Autor: Ladislav Jouza, právník
25.06.2009 - 08:45:59



Diskuze k článku
Jméno*
Text*
Kontrola*: 3 plus 10 je
 

PODNIKÁNÍ/UŽITEČNÉ
REKLAMA

banner

Nejčtenější články

14.06.2010 - Léto svádí k mámení

I když to venku na léto moc nevypadá, podle kalendáře ...

04.06.2009 - DAŇOVÉ ŘÍZENÍ - Obrana proti daňové kontrole

Při sporech s finančním úřadem vám potřebné argumenty dodají judikáty.

02.07.2009 - Karlovy Vary - Thriller na kolonádě

Krize tvrdě dopadla na západočeské lázně. Jezdí do nich o ...

08.04.2010 - Stát zakázal prodej lihovin ve více než šestilitrovém balení

Vlastní kolek musejí mít nyní také malé "placatice", které dosud ...

04.08.2010 - Nejlepší bary v Česku

Bugsys Bar zařadil časopis Newsweek mezi dvacet nejlepších barů světa. ...

všechny nejčtenější články

REKLAMA

GastroTrend na e-mail

Přejete si zdarma zasílat novinky, články či zpravodajství GastroTrendu na Váš e-mail? Vyplňte, prosím, následující údaje.

(zasílání lze kdykoliv odhlásit)


Jméno:
Příjmení:
E-mail:
 
Copyright © 2008 - 2019 LEONN promotion s.r.o. | Publikování obsahu bez písemného souhlasu vydavatele je zakázáno.