Bílé, červené? Co konkrétně? Millera, nebo frankovku? Nejčastější konverzace v českých restauracích nižší cenové hladiny odráží "oblibu" této nejrozšířenější odrůdy u nás.
Müller Thurgau patří mezi mladší odrůdy, vyšlechtil ji v roce 1882 profesor Herrmann Müller ve Výzkumném a šlechtitelském ústavu v Geisenheimu v Německu, kde v té době působil. Bohužel za jeho života nedošla odrůda uznání. O její rozšíření se postaral až jeho kolega Heinrich Schellenberg, kterého zaujal právě semenáč vypěstovaný pod číslem 58 a který se stal základem této nové odrůdy.
Název samotný pak byl složen ze jména profesora Müllera a názvu švýcarského kantonu, odkud pocházel - Thurgau. Původně se pěstitelé domnívali, že odrůda je křížencem Ryzlinku rýnského a Sylvánského zeleného. Až ve dvacátém století se genovou analýzou prokázalo křížení Ryzlinku s Madlenkou královskou. Müller Thurgau velmi rychle stoupal v oblibě a záhy se rozšířil do celé střední a východní Evropy.
Odrůda není příliš náročná na pěstování a nemá velké požadavky na půdu, navíc pokud se nechá bujně růst, plodí obvykle hodně hroznů. Bohužel při vysokém zatížení keřů jsou pak výsledná vína řídká, hořká a nezajímavá. Tuto strategii pěstování u nás za minulého režimu uplatňovala většina vinařských družstev. Kvůli tomu má v našich krajích Müller Thurgau pověst laciného, řídkého a nezajímavého vína.
Navíc Müller Thurgau se také hojně užíval do různých směsí vín, které pak nesly lákavé názvy jako například Pražský výběr, Sklepmistr a jiné. Pokud bylo náhodou víno příliš kyselé, tak se bez problémů lehce dosladilo a požadovaná chuť byla na světě. Zcela běžným způsobem bylo také smíchávání jedné odrůdy sklizené z různých vinic dohromady, a to právě proto, aby vše chutnalo stejně. Mluvit pak o nějakém charakteru vína nebo projevu dané vinice nemělo smysl.
Je sice pravda, že tato odrůda v minulosti nenabízela příliš mnoho zážitků pro naše chuťové pohárky, dnes je ale situace zcela odlišná. Pokud se vinař o svůj vinohrad správně stará a sklízí jen menší množství hroznů, pak milovníky vína nepochybně potěší příjemná svěží vůně květů, bylinek a někdy i citrusového ovoce.
V chuti jsou pak vína spíše s živější kyselinkou a pijí se proto mladá, dokud ještě neztratila svou svěžest a hravost. Přestože se plochy vinohradů u nás s touto odrůdou rok od roku snižují a vysazují se místo ní odrůdy modernější, patří Müller Thurgau stále k nejpěstovanějším bílým odrůdám u nás.
Jak je na tom Müller Thurgau v ostatních zemích? Ve Švýcarsku, kde se nazývá Rivaner nebo také podle domnělého křížení Rieszling-Sylvaner, patří mezi velmi oblíbené odrůdy. Bohužel pro nás Švýcaři zvládají většinu ze své malé produkce vypít sami a jen málo vín se dostane za hranice země. Navíc cena těchto vyvážených vín jen málokdy odpovídá tomu, co se nachází v lahvi. Švýcaři si svých vín zkrátka velmi cení.
Hojně se pěstuje Müller také v Německu a Rakousku. Výsledná vína jsou i vzhledem k podobným klimatickým a půdním podmínkám velmi podobná těm našim. Maďaři nazývají odrůdu Rizlingszilvani a vyrábí z ní vína odlišného typu, než na jaký jsme zvyklí u nás. Maďarský Müller Thurgau je spíše víno těžší a plnější, ne s tak výraznou kyselinkou.
V době svého rozmachu se odrůda rozšířila až do zámoří, a přestože nepatří mezi hodně rozšířené odrůdy, našla své místo například ve Spojených státech nebo Austrálii. Měl jsem možnost ochutnat několik velmi pěkných vín ze slunné Austrálie a musím přiznat, že byla příjemná, svěží a elegantní. A to i přesto, že jde o zemi s podstatně intenzivnějším slunečním svitem, větším teplem, v níž by mohlo snadno dojít k přezrávání hroznů a následné ztrátě lehkosti a kyselin. Díky dobrému zpracování, technologii a vzdělání vinařů lze zpracovávat také odrůdy, které tolik nepotřebují slunce, i v zemi, jako je Austrálie.
Dnešní gastronomie umí s touto odrůdou velmi dobře pracovat. Pokud je Müller spíše šťavnatý, svěží až lehce kousavý, pak se velmi dobře hodí jako aperitiv nebo k nějakému lehčímu salátu. Jestliže ale hrozny zůstaly ve vinohradu o něco déle a víno je více zakulacené, s příjemně ovocným projevem, pak se dobře kombinuje s drůbeží v nepříliš kořeněných úpravách nebo s hutnějšími zeleninovými saláty. V případě, že je víno s nasládlým projevem, potom se dobře kombinuje i s kořeněnými pokrmy z drůbežího masa. Velmi vhodné je také k tvrdším sýrům.
Zdroj: www.ihned.cz
Hlavní strana | Články od nejnovějšího | Aktuálně | Alkoholické nápoje | Pivo | Víno | Nealkoholické nápoje |
Potraviny/Kuchyně | Hotel/Wellness/Spa |
Nové výrobky • | Recepty • |
Inzerce • |
Databáze dodavatelů • | Nápoják • |
Autor: Aleš Pokorný
28.03.2010 - 08:48:53
Moravští a čeští vinaři uspěli na mezinárodní soutěži Great American ...
Šampionem čtrnáctého ročníku mezinárodní soutěže vín Festwine se stal Hibernal ...
Hygienici se v létě zaměřují i na prodej a výrobu ...
Když před třemi desítkami let japonská společnost Asahi uvedla na ...