Bílé, červené? Co konkrétně? Millera, nebo frankovku? Nejčastější konverzace v českých restauracích nižší cenové hladiny odráží "oblibu" této nejrozšířenější odrůdy u nás.
Müller Thurgau patří mezi mladší odrůdy, vyšlechtil ji v roce 1882 profesor Herrmann Müller ve Výzkumném a šlechtitelském ústavu v Geisenheimu v Německu, kde v té době působil. Bohužel za jeho života nedošla odrůda uznání. O její rozšíření se postaral až jeho kolega Heinrich Schellenberg, kterého zaujal právě semenáč vypěstovaný pod číslem 58 a který se stal základem této nové odrůdy.
Název samotný pak byl složen ze jména profesora Müllera a názvu švýcarského kantonu, odkud pocházel - Thurgau. Původně se pěstitelé domnívali, že odrůda je křížencem Ryzlinku rýnského a Sylvánského zeleného. Až ve dvacátém století se genovou analýzou prokázalo křížení Ryzlinku s Madlenkou královskou. Müller Thurgau velmi rychle stoupal v oblibě a záhy se rozšířil do celé střední a východní Evropy.
Odrůda není příliš náročná na pěstování a nemá velké požadavky na půdu, navíc pokud se nechá bujně růst, plodí obvykle hodně hroznů. Bohužel při vysokém zatížení keřů jsou pak výsledná vína řídká, hořká a nezajímavá. Tuto strategii pěstování u nás za minulého režimu uplatňovala většina vinařských družstev. Kvůli tomu má v našich krajích Müller Thurgau pověst laciného, řídkého a nezajímavého vína.
Navíc Müller Thurgau se také hojně užíval do různých směsí vín, které pak nesly lákavé názvy jako například Pražský výběr, Sklepmistr a jiné. Pokud bylo náhodou víno příliš kyselé, tak se bez problémů lehce dosladilo a požadovaná chuť byla na světě. Zcela běžným způsobem bylo také smíchávání jedné odrůdy sklizené z různých vinic dohromady, a to právě proto, aby vše chutnalo stejně. Mluvit pak o nějakém charakteru vína nebo projevu dané vinice nemělo smysl.
Je sice pravda, že tato odrůda v minulosti nenabízela příliš mnoho zážitků pro naše chuťové pohárky, dnes je ale situace zcela odlišná. Pokud se vinař o svůj vinohrad správně stará a sklízí jen menší množství hroznů, pak milovníky vína nepochybně potěší příjemná svěží vůně květů, bylinek a někdy i citrusového ovoce.
V chuti jsou pak vína spíše s živější kyselinkou a pijí se proto mladá, dokud ještě neztratila svou svěžest a hravost. Přestože se plochy vinohradů u nás s touto odrůdou rok od roku snižují a vysazují se místo ní odrůdy modernější, patří Müller Thurgau stále k nejpěstovanějším bílým odrůdám u nás.
Jak je na tom Müller Thurgau v ostatních zemích? Ve Švýcarsku, kde se nazývá Rivaner nebo také podle domnělého křížení Rieszling-Sylvaner, patří mezi velmi oblíbené odrůdy. Bohužel pro nás Švýcaři zvládají většinu ze své malé produkce vypít sami a jen málo vín se dostane za hranice země. Navíc cena těchto vyvážených vín jen málokdy odpovídá tomu, co se nachází v lahvi. Švýcaři si svých vín zkrátka velmi cení.
Hojně se pěstuje Müller také v Německu a Rakousku. Výsledná vína jsou i vzhledem k podobným klimatickým a půdním podmínkám velmi podobná těm našim. Maďaři nazývají odrůdu Rizlingszilvani a vyrábí z ní vína odlišného typu, než na jaký jsme zvyklí u nás. Maďarský Müller Thurgau je spíše víno těžší a plnější, ne s tak výraznou kyselinkou.
V době svého rozmachu se odrůda rozšířila až do zámoří, a přestože nepatří mezi hodně rozšířené odrůdy, našla své místo například ve Spojených státech nebo Austrálii. Měl jsem možnost ochutnat několik velmi pěkných vín ze slunné Austrálie a musím přiznat, že byla příjemná, svěží a elegantní. A to i přesto, že jde o zemi s podstatně intenzivnějším slunečním svitem, větším teplem, v níž by mohlo snadno dojít k přezrávání hroznů a následné ztrátě lehkosti a kyselin. Díky dobrému zpracování, technologii a vzdělání vinařů lze zpracovávat také odrůdy, které tolik nepotřebují slunce, i v zemi, jako je Austrálie.
Dnešní gastronomie umí s touto odrůdou velmi dobře pracovat. Pokud je Müller spíše šťavnatý, svěží až lehce kousavý, pak se velmi dobře hodí jako aperitiv nebo k nějakému lehčímu salátu. Jestliže ale hrozny zůstaly ve vinohradu o něco déle a víno je více zakulacené, s příjemně ovocným projevem, pak se dobře kombinuje s drůbeží v nepříliš kořeněných úpravách nebo s hutnějšími zeleninovými saláty. V případě, že je víno s nasládlým projevem, potom se dobře kombinuje i s kořeněnými pokrmy z drůbežího masa. Velmi vhodné je také k tvrdším sýrům.
Zdroj: www.ihned.cz
Hlavní strana | Články od nejnovějšího | Aktuálně | Alkoholické nápoje | Pivo | Víno | Nealkoholické nápoje |
Potraviny/Kuchyně | Hotel/Wellness/Spa |
Nové výrobky • | Recepty • |
Inzerce • |
Databáze dodavatelů • | Nápoják • |
Autor: Aleš Pokorný
28.03.2010 - 08:48:53
Po celém světě během tohoto léta klesly průměrné ceny za ...
Jak vybrat co nejlepší maso, který kus hovězího se bude ...
Při jaké teplotě skladovat víno? Co je to fortifikované víno? ...