Červené jako víno

Pro letní večery se skvěle hodí. Když se povede, konkuruje červené z moravských a českých vinic těžkým jižním vínům svěží chutí, příjemnou kyselinou a vůní ovoce. Ochutnejte to nejlepší z domácí sklizně.

Bílé ze severu, červené z jihu. Hlavně Merlot, Cabernet Sauvignon nebo Shiraz. Jednoduché pravidlo, na které lidé slyší. Červených vín původem z Jižní Ameriky, Kalifornie nebo Austrálie jsou plné regály ve vinotékách i v supermarketech. Mizí z nich rychle. Je to jen výsledek dobrého marketingu dovozců vína? A má vůbec naše červené v konkurenci s jihem co nabídnout?

Ano, shodují se znalci. Záleží ovšem na tom, co od něj očekáváte. Móda má totiž na chuťové buňky průměrného uživatele vína větší vliv, než by se na první pohled zdálo. A našemu vínu v současné době příliš nepřeje. "Všeobecně se dnes od červeného očekává, že bude hutné, těžké, spíše nasládlé chuti. Tento názor nám tak trochu vnucuje pojetí vína typické pro Nový svět," tvrdí nejlepší česká sommelierka Klára Götzová.

Móda diktuje jižní styl

Není to jen problém českých a moravských vinařů a nezáleží přitom příliš ani na úrovni vína. Na nepochopení mohou podle Kláry Götzové občas narážet i výborná vína z proslulého Burgundska: "Pro tuto oblast je typický Pinot noir, tedy Rulandské modré. Jde o odrůdu stojící na kyselinách stejně jako bílé víno. Kdo vínu příliš nerozumí, nemusí proto burgundská vína, která jsou mezi odborníky ceněná jako jedna z nejlepších vín na světě vůbec, umět ocenit."

V módě jsou dnes prostě u velké části lidstva (protože jde o trend celosvětový) vlastnosti, jichž velmi snadno dosahují odrůdy vína s dlouhou vegetační dobou, které dobře prospívají právě pod jižním sluncem. Například tak populární Cabernet Sauvignon. "Ten je podle mne tak oblíbený i díky výrazné chuti, dobře uchopitelné a rozpoznatelné i pro začátečníka. Umí si lidi rychle získat svou výrazností, bohatými taniny a černorybízovou chutí," uvažuje Miloš Michlovský, známý vinař z moravských Rakvic.

Ne každému ale tyto vjemy vyhovují. Velká výraznost, hutnost a ovocnost se na první pohled mohou zdát ideální, ale už na ten druhý mohou být přece jen trochu jednotvárné. To bývá odvrácenou stranou příliš velké porce slunečního záření, i když větší problémy než u červeného s tím vinaři mají při výrobě bílého vína. I proto vyhlášené oblasti třeba pro ryzlink leží kolem německé Mosely, a ne u Bordeaux. "I jižní červená vína mohou být pro obyvatele středoevropského regionu po prvním ochutnání příliš fádní. Chybí jim specifická výrazná ovonitost, šťavnatost, na kterou jsou naše chuťové receptory navyklé," je přesvědčen Miloš Michlovský. I když je to samozřejmě věc názoru a chuťového vkusu.

Špatný rok, dobrý rok

Čeští a moravští vinaři samozřejmě sledují trendy a na svých vinicích vysazují teplomilné odrůdy, které se tak dobře prodávají. Do ruky jim hraje globální oteplování, které na rozdíl od antarktických ledovců pěstování červeného v Česku a třeba právě módnímu Cabernetu Sauvignon nebo Merlotu zvlášť pomáhá. "Průměrný počet slunečných dnů se zvyšuje každým rokem a na vínu je to znát. Právě odrůdě Cabernet Sauvignon se u nás daří o poznání lépe než třeba před deseti lety. Naopak možná budeme muset být obezřetní, aby se vyšší intenzita slunečního svitu nepodepsala na kvalitě bílých vín," tvrdí David Šťastný, obchodní ředitel Vinných sklepů Valtice. Přesto se stává, že na podzim přijde horší počasí a dobrý Cabernet Sauvignon se ani na nejjižněji položených moravských vinicích vyrobit nedá.

Zatímco u bílých vín Česko vysloveně špatný rok už dlouho nepamatuje, u náročnějších červených hroznů by se jich pár našlo. "Opravdu špatný u nás byl ročník 2001," říká David Šťastný. O některých dalších sklizních se sice nedá tvrdit, že byly špatné - ale za ideální se podle něj pokládat také nedají: "Červené potřebuje suchý a slunný podzim, jinak je chuť zředěná deštěm a víno má vysoký obsah kyselin." Výsledkem je pak takzvané selské víno, hrubé a drsné pití s vysokým obsahem kyselin, bez cukru, který by vyrovnal svíravou chuť pro červené typickou.

To je problém, který třeba v Kalifornii se stálým slunečným počasím neznají. U dobrého vinaře se tam dá bez ohledu na ročník spolehnout na stálou kvalitu, zatímco zájemce o opravdu dobré domácí červené rozmary počasí brát v úvahu musí. Které ročníky z domácí produkce za to opravdu stojí?

"Velmi pěkný byl ročník 2006. Také rok 2008 nebyl špatný. Ale červenému je potřeba dát čas a hodnotit ho až tak po roce nebo roce a půl, takže teprve uvidíme, jaké víno se loni vlastně urodilo. Vsadil bych určitě na odrůdy, které se sklízejí v polovině vegetačního období, jako je Modrý Portugal nebo Svatovavřinecké," doporučuje David Šťastný.

Moravské Bordeaux? Třeba Bořetice a Velké Pavlovice

Znát ročník je základ. Dobrý vinař pomůže třeba tím, že v horších letech nebude nabízet vína nad jejich reálnou cenou a nebude na vinětě tvrdit, že na to mají. Najít takového vinaře, který vínu nejen rozumí, ale také mu záleží na jeho pověsti, je trefa do černého. Ne nadarmo se na Moravě říká, že nejlépe je nakupovat u toho, jehož praděda, děda i otce jste znali a všichni tři poctivci byli.

Dobrý vinař také zná své vinice a jejich možnosti, a ty jsou někde pro červené jako stvořené. Když pak třeba po horším roce přeje počasí, vypěstuje na nich ne kvalitní, ale výjimečné hrozny. Nejen Francie zná své Bordeaux nebo Burgundsko, i Česko má takové hvězdné vinice.

Především na červené vyhlášené vinice v okolí Velkých Pavlovic, Bořetic, Vrbice, Kobylí nebo Rakvic. "Zatímco vápenec a jílové půdy na Pálavě jsou ideální pro bílá vína, tady je černozem a hodně železa a spraše, ale není to jen geologickým podložím. Je to celý soubor mikroklimatických podmínek, takzvaný terroir. Réva pak dává nejen kvalitní, ale také typická vína s jedinečným charakterem," snaží se podstatu výjimečnosti této oblasti vysvětlit Klára Götzová.

"Zmínil bych i velký podíl hořčíku v půdě, který přispívá k nezaměnitelnosti a originalitě našich vín. Důležitou úlohu hraje také výsadba vhodných odrůd. Odrůdám Pinot Noir (Rulandské modré - pozn. red.), Frankovka, Merlot, Cabernet Sauvignon se tu skvěle daří a máme velkou radost, že naše vína oceňují i odborníci ze zahraničí," dodává bořetický vinař Pavel Springer.

A co Čechy? Rostou i tady, na sever od jižní Moravy, zajímavá červená vína? Chladnější poloha určitě hraje roli, žádná z českých vinic nemá pro červené takové podmínky jako třeba právě Bořetice. Ovšem ty jsou výjimečné i v kontextu jižní Moravy.

V každém případě odrůdy s delším vegetačním obdobím mohou mít v Česku v horších letech hodně velké potíže. "Z červených to bude hlavně Cabernet Sauvignon, který může být problematický i u nás. Tahle odrůda prostě sluníčko potřebuje, a když ho nemá, uděláte jen průměrné víno. I když to neznamená, že pro někoho nebude zajímavé. Je dobré mít srovnání," říká David Šťastný.

S tím souhlasí i Klára Götzová: "V Čechách asi nikdy nebudou vína s vyzrálými tříslovinami, nehodí se proto příliš na dlouhodobé uskladnění. Ale to neznamená, že nevznikají kvalitní, a hlavně zajímavá vína. Navíc odpovídají místu, jsou pro něj charakteristická," hodnotí české vinice Klára Götzová. "Budou to mladá a lehká vína, hutnost se tu očekávat nedá. Třeba Rulandské modré nebo Zweigeltrebe z Roudnicka nebo z Mostecka. Zvlášť Roudnici mám ráda. Tam se dají udělat místně dobrá vína, ale nebude to určitě těžký jižní styl."

Pokud člověk hledá právě lehké svěží pití, i v Čechách si tedy vybere. Hutnost, plnost a svíravost typickou pro jižní produkci na rozdíl od Moravy už ne. "Já osobně bych do Čech pro červené nejel. Mám raději mohutnější vína po delším zrání. U českého červeného mi chybí tělo, ovocitost, jsou příliš řídká a neoslovují mě. I když pár dobrých bílých už jsem odtud ochutnal," přidává svůj názor Martin Vozár, sommelier pražské restaurace Lví dvůr.

Související články:

Shiraz s vepřovým neladí

Zdroj: www.ihned.cz

reklama:

zpět  tisk  

Autor: Radka Hrdinová
19.05.2009 - 13:02:55